Duben 2013

Pokud by však byla nabízená cena nižší než komerční hodnota bytu v centru Prahy, radnice si jej raději nechá. „Jsme si vědomi, že se tu platí za dobrou adresu. Většinou jde o byty, které se Praze 1 už nevyplatí udržovat nebo rekonstruovat a nejsou určeny k využití jako sociální byty ani pro potřeby zaměstnanců Úřadu Praha 1 či dalších potřebných profesí,“ vysvětlil starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký (TOP 09). Byty, jejichž odhadní cena se pohybuje mezi 30 až 120 000 korunami za metr čtvereční, se ale dražbou mohou podle starosty klidně dostat až na 150 000 za metr. Nacházejí se totiž například v ulicích Karlova, Michalská, Opletalova, Štupartská, Žitná, Spálená nebo Krakovská. Dvoukolové výběrové řízení by mělo být zahájeno nejdéle v červnu. „Výběrové řízení je plánované tak, aby bylo možné do konce kalendářního roku zajistit uzavření smluv a úhrady kupní ceny,“ řekla Právu mluvčí Prahy 1 Veronika Blažková s tím, že nejde o poslední příležitost, jak získat byt na Malé Straně nebo na Starém a Novém Městě. „Privatizace poběží tak, jak je to již nastaveno, a pokud budeme mít pocit, že některé byty jsou ve stavu, který se nám je nevyplatí rekonstruovat a bude lepší je prodat, tak zařadíme další byty k prodeji,“ dodala Blažková. Výběrového řízení se může zúčastnit každý občan České republiky, tedy fyzická osoba, která nevlastní jinde byt a v době výběrového řízení ani neuplatňuje nárok na žádnou nemovitost a má vazby na Prahu 1. „Hlavně vše chceme kontrolovat, abychom zabránili skupování bytů v centru Prahy přes bílé koně zahraničními investory,“ upozornil Lomecký. Trh se probouzíProdeji bytů je nakloněno i probuzení realitního trhu s byty v Praze. Podle analýzy společnosti Skanska Reality si už za první čtvrtletí koupili Pražané 1279 bytů, což je meziročně o 25 procent více. Průměrná cena byla loni 51 tisíc za metr čtvereční, letos se zvedla na 59 tisíc, ale to podle odborníků kvůli 65 luxusních bytů v projektu Rezidence Dock v Libni, jejichž cena překračuje 100 000/m2. Bez nich se pražské byty drží stále na 51 tisících za metr čtvereční. „Při zachování současného ročního tempa prodejů - zhruba 4500 bytů ročně – zásoba bytů vystačí maximálně na jeden a půl roku. Toto lze vnímat jako pokračování ozdravování rezidenčního trhu, neboť dochází k přibližování nabídky a poptávky,“ uvádí autoři studie.

Neobsazenost kanceláří v centru Prahy dosáhla 14 procent, což je nejvíce v novodobé historii. Celkem je zde volných 63 tisíc metrů čtverečních moderních kancelářských prostor. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti DTZ. Značnému riziku "vylidnění" jsou vystaveny hlavně starší budovy na Praze 1 a 2. "Mnoho velkých firem se stěhuje nebo bude stěhovat do moderních budov. „To, co po odchodu PwC (dříve PricewaterhouseCoopers) na Prahu 4 potkalo Kateřinská Business Centrum, tedy výrazný nárůst neobsazenosti odchodem velkého nájemce, může potkat více objektů," upozorňuje vedoucí oddělení pronajímatelů DTZ Pavel Domalewski. Fluktuace nájemců v samotném centru je podle DTZ dána i postupných obsazováním komplexu Florentinum, kterému se daří získávat nájemce ze starších kancelářských budov. "Tento trend dokládá například předpronájem společnosti Ernst & Young, jež si v budovaném areálu na Florenci zkraje letošního roku zabrala 9200 metrů čtverečních, nebo právní kancelář Havel, Holásek & Partners s předpronajatými 4660 metry čtverečními," tvrdí DTZ.
Do výsledků prvního čtvrtletí letošního roku se promítlo fyzické dokončení přesunů či konsolidací ohlášených od roku 2011. Vedle odchodu PwC do objektu City Green Court patří k nejvýznamnějším změnám odchod části Komerční banky ze Slovanského domu do nové centrály na Praze 5 - Stodůlky, opuštění 2300 metrů čtverečních v kancelářském projektu na ulici Pekařská společností SAP nebo přestěhování Mediatelu ze sídla o rozloze 5500 metrů čtverečních v pražském Karlíně do BB centra na Praze 4. Na očekávané zvyšování neobsazenosti bude mít podle poradenské společnosti vliv také dokončení několika spekulativních developerských projektů, zejména v oblasti Prahy 8. Do centra právníci a poradci: odchod velkých nájemců může na druhou stranu snížit požadované nájemné. Část majitelů už nyní také začala investovat do zvyšování kvality budov, což by mělo přilákat nové zájemce. "Centrum bude stále atraktivní pro nájemce z určitých sektorů: pro právnické firmy a některé poradenské společnosti či subjekty, které vyžadují prestižní centrální polohu kanceláří," tvrdí vedoucí oddělení nájemců v DTZ Václav Bouček.

Počet nedobrovolných dražeb v Česku roste. Za celý loňský rok jich proběhlo 910 a od letošního ledna do tohoto pondělí už jich dražební společnosti provedly 531. A podle odborníků bude letos toto číslo prudce stoupat ruku v ruce s počtem lidí, kteří se opožďují se splácením svých úvěrů na bydlení. „Počet nedobrovolných dražeb letos určitě přesáhne tisícovku,“ míní obchodní ředitel Aukční síně Naxos Libor Nevšímal a dodává, že k nejvyššímu nárůstu dražeb letos teprve dojde, a to v posledních čtyřech měsících roku. Na vině je podle něj fakt, že v Česku roste počet lidí, kteří nejsou schopni splácet spotřebitelské úvěry zajištěné nemovitostí a zejména hypotéky u bank. Právě banky totiž iniciují kolem 70 procent všech nedobrovolných dražeb. „Dražba se koná vždy na základě žádosti navrhovatele. Jedná se o případy, kdy bankovní či nebankovní instituce má pohledávku zajištěnou nemovitostí a v momentě jejího nesplácení přistoupí ke zpeněžení pohledávky, a to například prostřednictvím dražby,“ říká Simona Krejčová z dražební společnosti Eurodražby. Druhým důvodem rostoucího počtu nedobrovolných prodejů majetku je i skutečnost, že vymoci pohledávky z klientů je stále těžší. Klienti už totiž často nejsou schopni přistoupit ani na snížení splátek nebo sloučení dluhů, banky jsou proto nuceny vymáhat závazky tvrdšími způsoby. Ani tak ale není jisté, že své peníze vymohou zpět. Společně s rostoucím počtem nedobrovolného prodeje majetku totiž podle odborníků klesá míra uspokojení věřitelů. Byty nebo domy v nedobrovolných dražbách jsou totiž stále častěji prodávány za zlomek jejich skutečné ceny, a dluhy tak často zcela nesplatí. Například třípokojový byt v Praze na Pankráci, který má hodnotu přes dva miliony korun, lze v nedobrovolném prodeji pořídit za zhruba 600 tisíc korun. Dvoupatrový rodinný dům v Děčíně lze koupit za 200 tisíc korun a vyvolávací cena bytu 3+1 v Liberci začíná na 150 tisících korun. Za jaké ceny se také prodávají byty v nedobrovolných dražbách?
Například Dům v Praze vyjde i na 370 tisíc korun, byt 2+1 v Rotavě na Sokolovsku za 60 tisíc korun, rodinný dům na Znojemsku 294 tisíc korun nebo dvoupokojový byt v pražských Vršovicích za 300 tisíc korun.  „Nemovitosti prodávané v nedobrovolných aukcích provází ve většině případů problémy. Původní majitelé o své byty a domy totiž nechtějí přijít a často bývá těžké přinutit je po dražbě k vyklizení bytu. Kupující o těchto problémech vědí, a proto chtějí nemovitost v dražbě koupit co nejlevněji. Naprostá většina dražeb se proto koná více než jednou a cena prodávaných věcí stále klesá,“ vysvětluje Nevšímal. Nemovitost sice nejprve musí ohodnotit znalec, dražebník společně s věřitelem ale mohou její cenu snížit až na 50 procent. A právě nízké vyvolávací ceny nedobrovolně prodávaných bytů a domů nahrávají spekulantům, kteří podle odborníků z branže tvoří nadpoloviční většinu kupujících. Snahou pořídit dům či byt co nejlaciněji a pak ho výhodně prodat ale ubírají finančním společnostem šanci získat zpět své peníze a dlužníkům zbavit se najednou svých dluhů.

Není už kam padat. Letošní rok bude pro stavební firmy ještě horší než loňský. Věří ale v lepší časy - stát by totiž měl v dalších sedmi letech vložit do dopravní infrastruktury 200 miliard korun. Navíc ode dna se odráží například výstavba bytů a kancelářských budov. Letošek bude pro české stavební firmy možná ještě těžší než rok 2012. Ale šéfové klíčových stavebních firem věří, že spolu s oživením ekonomiky se situace zlepší už příští rok. Některé náznaky se objevují už nyní – ode dna se odráží například výstavba bytů a kancelářských budov.
„Myslím, že už se dna zvolna dotýkáme. Ono už ani není příliš kam padat. Je otázka, jak rychle se nastartuje ekonomika,“ říká generální ředitel Skanska v ČR a SR Dan Ťok. Podle nejnovější prognózy ČNB by česká ekonomika měla v příštím roce vzrůst o 2,1 procenta. Ťok nevidí problém v nedostatku peněz: „V soukromých rukách jich je dost. Ale budou investovány jen v případě, kdy lidé ucítí, že stát také investuje a chce tu ekonomiku rozhýbat. Spotřeba a investice od privátních zákazníků nám chybí. A přitom úložky fyzických osob v bankách za poslední dva roky vzrostly o 45 procent. Tuzemské stavebnictví v posledních pěti letech prochází vleklou krizí. Objem výroby v porovnání s rokem 2008 propadl o více než 22 procent. Stavební produkce v tomto období klesla z 548 miliard korun v roce 2008 na 425 miliard loni. Počet lidí zaměstnaných ve stavebnictví se snížil se mezi lety 2008 až 2012 snížil o téměř 40 tisíc.

Hodnota průměrné úrokové sazby v březnu vyrovnala prosincovou nejnižší hodnotu od doby sledování ukazatele. Březnový průměr je totiž 3,17 procent. Vyplývá to z údajů Fincentrum Hypoindexu. Index sleduje od roku 2003 průměrnou úrokovou sazbu hypoték bez ohledu na dobu fixace. Objem hypoték se proti prvním dvěma měsícům roku v březnu zvýšil zhruba o 40 procent a přesáhl 12 miliard korun."S příchodem jara přišlo i oživení na hypotečním trhu. Akce bank, které začaly už v březnu, srazily průměrnou úrokovou sazbu u hypotečních úvěrů znovu na rekordních 3,17 procenta. Akce, bonusy a slevy u hypoték z rukávů v březnu ale nevytáhly všechny banky. Další vlna přišla v dubnu. Úrokové sazby tak během čtvrtého měsíce roku pravděpodobně ještě klesnou," uvedl hlavní analytik společnosti Fincentrum Josef Rajdl. Prosincovým číslům se blíží i aktuální počty a objemy hypoték. V březnu bylo sjednáno 7134 hypotečních úvěrů, což bylo proti únoru o 2000 více. Hypotékám se dařilo i z hlediska objemů. Meziměsíční nárůst je zhruba o 3,5 miliardy korun. Klienty láká nejen nízká úroková sazba, ale také stále mírně klesající ceny nemovitostí. Dalším důvodem zvýšených počtů a objemů u hypotečních úvěrů je i garance úrokových sazeb při refinancování až rok dopředu. Banky se předhánějí, která nabídne delší záruku na nízkou sazbu. Tím si v podstatě různě přetahují klienty s končící fixací až třeba za půl roku. Na podzim se prý ale také může stát, že výrazně klesne objem i počet úvěrů, protože tito klienti už budou mít dávnou novou sazbu zajištěnou. Banky v březnu a začátkem dubna rušily velmi diskutovaný poplatek za správu hypotečního úvěru. Od 15. dubna zrušila tento poplatek Equa bank. Do konce dubna u Sberbank platí akční jarní nabídka, u které banka garantuje poplatek jednu korunu za poskytnutí úvěru. Také GE Money Bank v březnu zrušila poplatky za zpracování a vedení úvěrového účtu a za odhad ceny nemovitostí u všech účelových i neúčelových hypoték a fixací.Banky loni uzavřely 60 461 hypotečních smluv za celkem 123,21 miliardy korun. Hypotečnímu trhu hrál do karet rekordní počet sjednaných hypoték před pěti lety. Tehdy byly stejně jako loni nejoblíbenější pětileté fixace.

Dluhy obcí loni stouply o necelých osm miliard na 90 miliard korun. Také kraje se oproti roku 2011 zadlužily víc. Konkrétně o více než dvě miliardy na 24,5 miliardy korun. Vyplývá to z informací, které zveřejnilo ministerstvo financí na internetu.Z celkového počtu 6246 měst a obcí bylo loni zadluženo 3217 obcí, tedy o 128 obcí více než v roce 2011. Na celkové zadluženosti obcí se podle ministerstva financí více než z poloviny ovšem podílí Praha, Brno, Ostrava a Plzeň.Celkové zadlužení velkých měst se meziročně zvýšilo o více než sedm miliard na 45,5 miliardy korun. Zadlužení samotné Prahy stouplo o 4,5 miliardy na 31,2 miliardy korun. V celkovém objemu zadluženosti obcí jsou zahrnuty bankovní úvěry od peněžních ústavů, vydané komunální dluhopisy, přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy včetně půjček ze státního rozpočtu a z rozpočtů státních fondů. Půjčky obce využily stejně jako v předchozích letech zejména na rekonstrukce a výstavbu místních komunikací, kanalizací, čistíren odpadních vod, na předfinancování investičních projektů spolufinancovaných z fondů Evropské unie a na regeneraci a výstavbu bytového fondu. Podíl obcí s dluhem se podle údajů ministerstva zvyšuje s rostoucím počtem obyvatel. "Nejnižší procentní podíl obcí vykazujících dluh lze nalézt v nejnižší velikostní kategorii od jednoho do 100 obyvatel (podíl 19,5 procenta). Všechna města s počtem obyvatel nad 50 000 vykazují dluh v souhrnné výši více než 58,4 miliardy korun, což je o 7,6 miliardy více než v roce 2011," uvádí ministerstvo financí.
Dluhy jednotlivých krajů ke konci roku 2012 (v miliardách):

Středočeský 3,577

Pardubický 2,015

Jihočeský 0,785

Vysočina 0,950

Plzeňský 0,000

Jihomoravský 2,293

Karlovarský 2,098

Olomoucký 3,906

Ústecký 2,682

Zlínský 1,646

Liberecký 0,940

Moravskoslezský 2,404

Královéhradecký 1,179

CELKEM 24,475

V případě krajů přispěl k vyššímu zadlužení především nárůst objemu úvěrů o 2,6 miliardy na 22,2 miliardy korun. Objem přijatých návratných finančních výpomocí a ostatních dluhů se snížil o 0,4 miliardy na 2,3 miliardy korun.

Dluhopisy loni kraje nevydaly. Nejvyšší dluh loni měly Olomoucký (3,9 miliardy korun) a Středočeský kraj (3,6 miliardy korun).

Teplický mrakodrap ženou odpůrci na kraj. Smí čnít jen 30 metrů. Odpůrci osmdesátimetrového věžáku, který chce developer Jaroslav Třešňák vztyčit v centru Teplic, se obrátili na krajský úřad. Teplický stavební odbor totiž zamítl jejich námitky a povolil výjimku, která dům s 22 patry umožní postavit. iZastánci projektu argumentují tím, že Šanovská věž bude stát v údolí, a nebude proto vidět. "V pondělí jsme podali odvolání," oznámil zastupitel Tomáš Jarolím, jehož občanské sdružení European Initiatory Institute nespokojené lidi zastupuje.mNelíbí se mu především to, v jaké vzdálenosti od domů má věžák vyrůst. "Podle vyhlášky musí být vzdálenost mezi budovami nejméně tak velká, jako je výška nejvyšší budovy," upozorňuje Jarolím. Šanovská věž, jak jí Třešňák přezdívá, by tak musela od nejbližších domů stát osmdesát metrů. Jsou možné výjimky, ani ty by ale podle Jarolíma stavbu Třešňákova věžáku neměly umožnit. 

Věž má stát 30 metrů od sousedů "Podle odbornice z ministerstva pro místní rozvoj, se kterou jsme to konzultovali, se výjimky udělují maximálně do deseti procent. V tomto případě by tedy povolená vzdálenost mohla být maximálně 72 metrů. Jenže teplický věžák má od nejbližšího domu stát jen 30 metrů. To lze považovat za obcházení zákona," říká Jarolím. Šéf teplického stavebního úřadu Oldřich Lukeš argumentuje tím, že se stavbou souhlasila řada institucí a že je také v souladu s územním plánem. "Stavební úřad má za to, že udělením výjimky této stavbě nedojde ke snížení standardu v posuzovaném území," uvedl Lukeš. Vydání výjimky ještě neznamená souhlas se stavbou. Může být ale předpokladem pro změnu stavebního povolení. Developer totiž už dříve získal povolení postavit na pozemku sedmipatrové domy.

Karlovo náměstí v Praze pořádně prokoukne. Nejdříve projdou proměnou přilehlé křižovatky a semafory. Příští rok je v plánu rekonstrukce tramvajových tratí. Celé náměstí i s parkem bude kompletně obnoveno do roku 2018.Zanedbaný park rozdělený frekventovanými ulicemi by se měl do budoucna proměnit v průchozí bulvár.Pražská rada schválila dodatek k memorandu o rekonstrukci Karlova náměstí z roku 2010. "Upřesňuje některé úpravy," řekla mluvčí magistrátu Tereza Králová. Podle primátora Bohuslava Svobody by mohlo být celé náměstí obnoveno do roku 2018. "Chceme zlepšit problematiku přechodů, které jsou tam složité a vážné, chceme vyřešit otázku nástupních stanic a zeleně," řekl Svoboda. Zanedbaný park rozdělený frekventovanými ulicemi by se měl do budoucna proměnit v průchozí bulvár. Náklady by se podle dřívějších odhadů měly vyšplhat až na 500 milionů korun. Náměstí, které patří k největším ve střední Evropě, budou společně revitalizovat magistrát a Praha 2. "Na revitalizaci parku se budeme snažit natáhnout evropské peníze. Nejen na revitalizaci Karlova náměstí a jeho parkové části, ale také na revitalizaci ostatních zásadních parků v Praze," uvedl primátor. Pražské parky by podle něj měly do budoucna dostat podobu, v jaké kdysi vznikly. Obnova Karlova náměstí je prvním z významných projektů Kanceláře veřejného prostoru Útvaru rozvoje hlavního města, kterou teprve nedávno inicioval radní Tomáš Hudeček.
"Ukazuje se zde nový přístup, který prosazuji, a to ustoupení od megalomanských projektů k jednoduchým a koncepčním úpravám. Takový postup je šetrný a vstřícný pro všechny - občany Prahy, lokalitu i městskou kasu," sdělil Hudeček. Podle vedoucí kanceláře Pavly Melkové je stav Karlova náměstí "dlouhodobě v neuspokojivém stavu, který je nutno řešit v co nejkratší době". Největším problémem je podle ní automobilová doprava. "Problémem je neprostupnost náměstí v podélném směru a v navázání na okolní ulice pro pěší po povrchu tak, jak by to ve městě pro lidi mělo být samozřejmé," uvedla Melková. Její kancelář má do konce roku připravit studii, která by vyřešila základní úpravy nejkritičtějších nedostatků náměstí. "První dílčí výstupy (ze studie) budou do konce dubna," sdělila Melková. Projekt revitalizace náměstí a parku byl už v minulosti několikrát kritizován. V parku měla být vykácena asi polovina stromů, vysázeny nové aleje a asfaltové povrchy chodníků nahrazeny dlažbou. Památkáři chtějí zachovat park v původní podobě, jak ho navrhl parkový architekt a ředitel pražských parků a zahrad František Thomayer, který sjednotil celé náměstí a po jeho obvodu vysadil stromořadí odolných listnáčů. Proti prvním plánům na obnovu se postavili místní obyvatelé, kteří odmítli kácení stromů.

Realitním transakcím loni v Česku dominovaly kanceláře, na celkovém objemu 610 milionů eur (zhruba 15,8 miliardy korun) uzavřených investic se podílely 61 procenty. Z toho se přibližně 90 procent objemu transakcí uskutečnilo v Praze. Vyplývá to ze zveřejněné zprávy společnosti Colliers International o vývoji českého realitního trhu. K hlavním obchodům zpráva řadí koupi sídla Rádia Svobodná Evropa společností L88 LLC a kancelářské budovy City Green Court společností Deka Immobilien. Nabídka kanceláří v Praze se v roce 2012 rozšířila o 98.000 metrů čtverečních v 11 nových budovách, což představuje stejný objem jako v předchozím roce (98.700 metrů čtverečních), celkově je v Praze nyní 2,88 milionu metrů čtverečních kanceláří. “Pražský kancelářský trh opět zažívá spekulativní výstavbu, což je povzbudivé znamení a známka zásadní důvěry v pražský realitní trh,” prohlásil generální ředitel Colliers International v České republice Omar Sattar. Spekulativní výstavba kancelářských budov má podle společnosti pokračovat i letos. “To zdůrazňuje důvěru developerů zejména v klíčové oblasti Prahy. I když je to povzbudivé, předpokládáme, že jedním negativním vedlejším účinkem bude mírné zvýšení míry neobsazenosti v krátkodobém, respektive střednědobém horizontu,” vyplývá ze zprávy.

Drtivá většina domů stále není označená povinným štítkem, který vypovídá o energetické náročnosti. Povinnost přitom platí od začátku roku. Dnes navíc končí přechodná doba, kdy ministerstvo průmyslu a obchodu nedostatek promíjí. Majitel může dostat až stotisícovou pokutu. Přesto má štítek zhruba jen pět procent prodávaných budov. Od 1. ledna letošního roku musí mít všechny nemovitosti ke kolaudaci nebo při prodeji energetickou známku. Štítky, které napovídají o spotřebě energie v dané nemovitosti, se dělí do sedmi tříd – od A do G. Značení je jakousi obdobou úsporných štítků u domácích spotřebičů. Moc lidí, kteří prodávají nemovitosti, se ale zatím do nakupování štítků nehrnulo. “Prováděcí vyhláška k zákonu má účinnost až od prvního dubna. Proto ministerstvo vyhlásilo jakýsi generální pardon na sankce,” konstatoval Tomáš Kupsa, energetický specialista ze společnosti Nemopas. Státní energetická inspekce podle Kupsy prohlásila, že zatím kontroly probíhat nebudou, nebo budou působit jako poradní orgán. “Doteď tedy určitě nikdo bez štítku problém neměl,” podotkl Kupsa.
Kupující i energetičtí auditoři přitom již poukázali na případy, kdy se objevily pokusy o uplácení. Prodávající se tak snažili dosáhnout lepšího hodnocení, než jakému jejich dům odpovídal reálně. “Osobně jsem se s žádným takovým tlakem nesetkal,” řekl k tomu Kupsa s tím, že neočekává, že by takových případů bylo nějaké větší množství. Uznal přitom, že energetické štítky ale mohou mít určitý vliv na cenu nemovitosti. Štítky nemají pro kupujícího žádný význam, myslí si ředitel právního oddělení Maxima Reality Jiří Lemberka. “Kupující průkazy energetické náročnosti od prodávajících sami výslovně nevyžadují. Což je logické, neboť údaje o energetické třídě a roční spotřebě energie v kWh/m2 uvedené v průkazu energetické náročnosti jim nic nevypoví o skutečných nákladech na energie nezbytných na provoz domu nebo bytu,” říká Lemberka, který tuto povinnost považuje spíš za administrativní a finanční zátěž. A jak je to s draženými nemovitostmi?
“Ustanovení zákona o hospodaření energií se vztahuje na vlastnické právo nabyté takzvaným převodem ve smyslu prodeje. To znamená, že při převodu vlastnického práva dochází k jeho nabytí na základě projevu vůle – to znamená kupní smlouvou,” upozornil Milan Kremel, ředitel společnosti Clanroy, která se zabývá právě dražbou nemovitostí. Veřejné dražby ovšem spadají do kategorie takzvaných přechodů vlastnického práva. “Nabytí toho práva dochází na základě skutečností, které nejsou projevem vůle – na základě zákona, rozhodnutím státního orgánu nebo děděním, tudíž se ustanovení zákona o hospodaření energií na veřejné dražby, ať už dobrovolné nebo nedobrovolné, nevztahuje,” vysvětlil Kremel.

Okolí hotelu Diplomat v pražských Dejvicích přišlo v posledních dnech o park. Stavbaři pozemek nedaleko Vítězného náměstí vykáceli a oplotili, aby na něm mohlo vyrůst dlouho plánované kancelářské centrum. Pozemek vlastní Praha 6 a investorovi ho pronajímá. Náklady na stavbu jsou vyčísleny na 1,5 miliardy korun. S projektem nesouhlasí opozice radnice Prahy 6. Na nedalekém Vítězném náměstí se v budoucnu chystají také další developerské projekty, půjde převážně také o kancelářské budovy. Nájemní smlouvu na lukrativní pozemek uzavřelo na 70 let už předchozí vedení Prahy 6 v čele s tehdejším starostou a současným ministrem životního prostředí Tomášem Chalupou (ODS). O tři roky později radnice odsouhlasila výrazné snížení nájemného. Nájemce tak nyní platí pět milionů ročně, po kolaudaci se částka zvýší na 8,6 milionu korun. Podle Strany zelených tak městská část přišla o nejen o lukrativní pozemek se zelení, ale i o 403 milionů za údajně nevýhodné nájemné. Starostka Marie Kousalíková (ODS) argumenty zelených už dřív odmítla. Hájí i výši nájemného, která podle ní do obecní pokladny přinesla už 40 milionů korun. "Navíc podle platného územního plánu je pozemek určen jako plocha k zástavbě," uvedl mluvčí radnice Adam Halmoši. "Je to pozemek obecní, takže tam mohla stát kvalitní architektura, a nebude. Nebo mohla budova sloužit veřejnosti, to ale také nebude," míní Petra Kolínská ze Strany zelených. Investor chce, aby budova sloužila převážně pro administrativní účely. Podle zastupitele Petra Hrdiny (SZ) radnice záměr s veřejností dostatečně neprodiskutovala. "Bylo to pěkné klidové místo se stromy, nyní všech 28 stromů zmizelo," řekl Hrdina. Developer ale podle Halmošiho slíbil, že po dokončení stavby vysází 38 stromů a za osm milionů korun upraví zeleň. V okolí vzniknou další kancelářeSoučástí projektu Dejvice Downtown je další objekt nazvaný Telehouse, kdy přestavbou telefonní ústředny v ulici Generála Píky vznikne kancelářská budova s šesti nadzemními a čtyřmi podzemními patry.

Výhody daňových odečtů má možnost využít každý, kdo platí daně. Platíte-li hypotéku na bydlení nebo splácíte úvěr ze stavebního spoření, kterým kryjete přestavbu bydlení nebo rekonstrukci, máte možnost uhrazené úroky odečíst od daňového základu.
Tak lze snížit daně zaplacené státu. Naopak, pokud pronajímáte nemovitost, je potřebné příjmy z pronájmu řádně zdanit. Chcete-li zjistit, jestli vám stát část daní vrátí, vyzkoušejte si online aplikaci pro zpracování daňového přiznání zcela zdarma. Umožňuje anonymní, rychlé zpracování, bez registrace a bez nutnosti instalovat další programy. Uživatel si ve speciální aplikaci zdarma vyhotoví daňové přiznání, které je mu zasláno elektronickou poštou. Částku, kterou ušetří za služby účetní nebo daňového poradce, může jako formu poděkování za využití aplikace věnovat jedné ze čtyř vybraných neziskových organizací. Jsou jimi Konto BARIÉRY, SOS dětské vesničky, Linka bezpečí nebo BabyKlokánci. Vše si lze vyzkoušet a spočítat na webu online přiznání. Jedná se o druhý ročník projektu „Daňové přiznání pomáhá“, který je společným dílem Fóra dárců a serveru Online přiznání.

Z nového výzkumu společnosti Jones Lang LaSalle vyplývá, že evropští maloobchodníci budou během následujících pěti let potřebovat až 25 milionů m2 nových skladových ploch. To znamená 5 milionů m2 skladových prostor každý rok – dost na to pokrýt každoročně větší plochu, než je celý newyorský Central Park. Poptávka je stimulována jak potřebou zajistit dodávky zboží do již existujících kamenných obchodů, tak stále častěji růstem objemu internetových nákupů, který mění i způsob, jakým se zboží dostává k zákazníkům. S předpokládaným nárůstem internetových prodejů na téměř dvojnásobek během první poloviny této dekády narůstá i poptávka po skladových prostorech, včetně těch největších o velikosti více než 100 tisíc m2, speciálních distribučních center a menších lokálních výdejních míst. Ve své zprávě „A new logistics real estate landscape“ Jones Lang LaSalle uvádí, že bude potřeba přibližně 3 miliony m2 nových skladových ploch pro specializovaná centra obsluhující výhradně internetovou poptávku. Dalších 22 milionů m2 je potřeba pro zásobování kamenných obchodů, přestože maloobchodníci stále častěji přicházejí s nabídkou služeb „multi-kanálového“ prodeje. To znamená, že zákazníci nakupují v klasickém obchodě, přes internet nebo přes mobilní telefon a zboží si buď nechávají doručit až do domu, nebo si jej vyzvednou v obchodech či ve speciálních výdejních místech.Očekává se, že online prodej bude do roku 2016 činit více než 10 % maloobchodního obratu v Evropě. S tím se mění i způsob distribuce a dodávek zboží. Pozorovat lze následující trendy: Rostoucí poptávka po velkých distribučních centrech uzpůsobených pro obsluhu internetové poptávky doprovázená zvýšenou poptávkou po menších překladištích a výdejních místech. Manipulaci se zbožím ve skladech častěji obstarávají roboti, kteří byli dosud využívání spíše jako pomoc pro obsluhující personál než jako jeho přímá náhrada. Větší rozšíření “dark stores” pro potřeby online objednávek potravin. Paul Betts, vedoucí oddělení industriálních nemovitostí Jones Lang LaSalle pro region EMEA k tomu říká: “Zatímco tradiční maloobchod je stále hlavní hnací silou poptávky po obchodní infrastruktuře, nárůst prodejů přes internet od základů mění velikost a strukturu distribučních center i jejich rozmístění. Mnozí obchodníci už odrostli své současné zásobovací síti a nyní je potřeba přijít s novým konceptem obsluhy multi-kanálového prodeje. Jejich strategie se musí odvíjet od typu produktů, objemu internetových prodejů a rychlosti, s jakou tyto veličiny narůstají.“ Harry Bannatyne, vedoucí týmu industriálních nemovitostí české pobočky Jones Lang LaSalle dodává: “Nákupy přes internet začínají, a především do budoucna budou mít dalekosáhlý dopad na náš každodenní život. Internetové obchody totiž nabízejí na českém trhu zboží dříve nedostupné a zároveň velmi cenově výhodné. Vzhledem k centrální poloze České republiky v Evropě, dobré infrastruktuře, kvalifikované a poměrně levné pracovní síle a kvalitním skladovacím areálům předpokládáme, že této situace využijí někteří z velkých hráčů v oblasti internetového prodeje a jejich logistických partnerů, aby tak získali přístup ke stále rostoucím trhům ve střední a východní Evropě.“ Jones Lang LaSalle zaznamenává narůstající potřebu velkých distribučních centrech o rozloze více než 100 tisíc m2 zaměřených na obsluhu internetové poptávky. Příkladem takového centra může být 128 tisíc m2 velký komplex internetového prodejce Zalando v Erfurtu v Německu. Podobná obrovská centra budou stavěna s potřebou rozlehlých pozemků a z důvodu vysoké potřeby personálu i s dobrým přístupem k pracovní síle. Jones Lang LaSalle předpovídá také zvýšenou potřebu robotů, kteří byli v některých případech schopni zlepšit efektivitu vyřizování objednávek ve skladech dokonce až o 500 %.