vyrobapro.cz
 

Červen 2016

23. 6. 2016 - Průměrná sazba hypoték klesla na rekordní minimum 1,89 procenta

Průměrná úroková sazba hypoték se v Česku v květnu dále propadla na dosavadní minimum 1,89 procenta. V dubnu činila 1,94 procenta, vyplývá z údajů Fincentrum Hypoindexu. Index sleduje od roku 2003 průměrnou úrokovou sazbu hypoték v ČR bez ohledu na dobu fixace. Podle indexu navíc bylo v květnu uzavřeno 10.831 nových hypoték v rekordním objemu 20,7 miliardy korun.Celkový objem i počet hypoték tak překonal měsíční rekord z loňského června, kdy lidé uzavřeli 10.794 hypoték za 19,75 miliardy korun.Banky se nadále podle vedoucího analytika společnosti Fincentrum Josefa Rajdla snaží klienty nalákat především na delší fixace. „Není se čemu divit, banky se před účinností nového zákona o spotřebitelském úvěru, který podstatně usnadní mimořádné splácení hypoték, snaží stabilizovat portfolio úvěrů. Délka fixace v tomto hraje hlavní roli, protože pro smlouvy sjednané před účinností zákona mohou nová pravidla mimořádného splácení klienti využít až po skončení fixace stávající sazby úvěru,“ uvedl. Průměrně si lidé v květnu půjčovali 1,91 milionu korun.
Levné hypotéky jsou přitom podle předsedy představenstva developerské společnosti Central Group Dušana Kunovského příčinou současného boomu nového bydlení v Praze. „Bytů se prodávají rekordní počty. Za první čtvrtletí to bylo 1600 bytů jen v Praze. Developeři ale nestíhají dávat na trh nové, a tak poptávka začíná převyšovat nabídku, což se projevuje růstem cen,“ uvedl.To je také jedním z důvodů, proč tento měsíc oznámila Česká národní banka, že banky a stavební spořitelny od října nebudou moci poskytovat úvěry na bydlení na 100 procent hodnoty zajištěné nemovitosti. „Kombinace mimořádně nízkých úrokových sazeb a snadné dostupnosti úvěrů na bydlení vytváří podmínky pro růst cen rezidenčních nemovitostí nad úrovně odpovídající vývoji fundamentálních faktorů,“ uvedla ČNB.

21. 6. 2016 - Hypotéka na hraně: desetina Čechů dává na její splácení tři čtvrtiny příjmů

Téměř polovina lidí na výdaje související s bydlením spotřebuje více než polovinu všech příjmů, desetina lidí, kteří splácejí hypotéku, dokonce vynaloží na splátku úvěru a další výdaje na bydlení více než tři čtvrtiny všech příjmů domácnosti. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos pro Fincentrum.
Podle společnosti Fincentrum se Češi v případě hypotéky dostávají často až na hranici svých finančních možností. „Situaci, kdy rodina zaplatí za výdaje na bydlení a hypotéku více než tři čtvrtiny svých příjmů, však nelze rozhodně označit za správnou a dlouhodobě bezpečnou,“ uvedl předseda představenstva společnosti Fincentrum Petr Stuchlík.
Z průzkumu dále vyplynulo, že 44 procent domácností s hypotékou neušetřilo za uplynulý rok rezervu ani ve výši dvou splátek hypotéky. Nedostatečné finanční rezervy jsou přitom pro rodiny reálnou hrozbou, uvádí Fincentrum.Celkem 57 procent domácností by dokázalo bez změny životní úrovně žít ze svých aktuálních úspor méně než tři měsíce, čtvrtina domácností s hypotékou by to dokázala tři až šest měsíců a déle než jeden rok devět procent domácností splácejících hypotéku.Česká národní banka minulý týden oznámila, že banky a stavební spořitelny od října nebudou moci poskytovat úvěry na bydlení na 100 procent hodnoty zajištěné nemovitosti.
„Kombinace mimořádně nízkých úrokových sazeb a snadné dostupnosti úvěrů na bydlení vytváří podmínky pro růst cen rezidenčních nemovitostí nad úrovně odpovídající vývoji fundamentálních faktorů,“ uvedla ČNB.
Banky loni poskytly lidem rekordních téměř 102 tisíc hypoték za celkem 184,3 miliardy korun. V dubnu se průměrná úroková sazba hypoték dále propadla na dosavadní rekordní minimum 1,94 procenta.

16. 6. 2016 - Stavebním firmám hrozí obří pokuta kartel, většina z nich se odvolala

Celkem 11 ze 12 stavebních firem, které dostaly letos na jaře od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) pokutu v souhrnné výši 278 milionů korun za kartel ve stavebních zakázkách se proti ní odvolalo. Jedinou výjimkou je firma Vialit Soběslav. ČTK to řekl mluvčí úřadu Martin Švanda.    Rozhodnutí tak zatím není pravomocné a bude ho posuzovat rozkladová komise předsedy úřadu Petra Rafaje. ÚOHS výši sankcí pro jednotlivé firmy nekomentuje. Podle informací ČTK největší pokutu - desítky milionů korun - dostala společnost Hochtief. Mezi pokutovanými firmami je také Swietelsky, která podle informací ČTK s úřadem spolupracovala výměnou za snížení sankce. Dále jde o firmy jako Colas, Strabag nebo OHL ŽS. Kartel se týkal zakázek v Jihočeském kraji a na Vysočině.Podle Rafaje pokutované firmy mezi sebou spolupracovaly při koordinaci účasti ve výběrových řízeních na stavební zakázky ve jmenovaných krajích. Proti pokutám se mohou odvolat.Úřad případ odhalil v souvislosti s prověřování podnětu a následné řady přepadových šetření, jejichž částečným výsledkem už bylo rozhodnutí z února s pravomocnou pokutou 1,66 miliardy korun, která je za kartel nejvyšší v historii. Tehdy dostaly pokutu například Skanska, Strabag nebo Eurovia. Případ ještě není uzavřený, všechny firmy podaly žalobu ke Krajskému soudu v Brně.
Pokuta 278 milionů
Pokud jde o nynější pokutu 278 milionů korun, ÚOHS v místních šetřeních zajistil řadu dokumentů, které podle něj svědčí o koordinaci postupu firem u jednotlivých zakázek. „Jde například o e-maily, kterými si zasílaly krycí nabídkové rozpočty, nalezeny byly rovněž nabídkové rozpočty konkurentů uložené v počítači dalšího uchazeče z data předcházejícího podání nabídek,“ uvedl Rafaj. V některých případech podle něj byla zjištěna podstatná podobnost nabídek mezi uchazeči svědčící o jejich koordinaci.„Od ÚOHS jsme před časem obdrželi sdělení výhrad, proti němuž jsme podali námitky. V jakém rozsahu byly ze strany antimonopolního úřadu vypořádány, nevíme. Vyjádření zatím nemáme k dispozici. Zatím tak vůbec nevíme, do jaké míry a jakým způsobem se nás to týká,“ řekla ČTK mluvčí Strabagu Edita Novotná. Nejvyšší pokutu dostala společnost Hochtief, zřejmě 65 milionů korun. „Potvrzujeme, že jsme rozhodnutí od ÚOHS obdrželi. Týká se projektu z roku 2009 v hodnotě zhruba 11,5 milionu korun. Rozhodnutí má téměř 170 stran a v současnosti jej zkoumá naše vedení a právní oddělení. Po jeho pečlivém prostudování naše společnost zaujme stanovisko a rozhodne o dalších krocích,“ uvedl už dříve mluvčí Hochtiefu Michal Talián.Společnost Swietelsky dostala pokutu 44,8 milionu korun. „Určitě podáme rozklad k ÚOHS, lhůtu máme do 19. května. Po konzultaci s našimi právníky se rozhodneme, co v něm bude a jak budeme argumentovat,“ doplnil konzultant firmy Swietelsky Petr Čížek.Podle dřívějších informací se ÚOHS zabýval mimo jiné zakázkou z roku 2006 na cyklostezku v části Strakonic zvané Nový Dražejov. Dva na sobě nezávislé zdroje ČTK řekly, že na zakázce se podle ÚOHS domlouvaly mimo jiné brněnská OHL ŽS, Colas nebo Strabag. Mezi pokutovanými firmami jsou dál podle informací ČTK v aktuálním kartelu Hochtief, Swietelsky, Lesostavby Třeboň, Radouňská vodohospodářská společnost, VIDOX, DAICH spol. s.r.o., Vialit Soběslav, AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o a Kostka JH.

15. 6. 2016 - Centrum Prahy v množství obchodů předežene Vídeň

Dosavadní nejlepší nákupní třídy v české metropoli se rozšiřují do dalších ulic. V nejatraktivnějších částech Prahy se chystají nové projekty za miliardy korun.    V centru Prahy bude za několik let více moderních obchodů než ve Vídni. Ze zemí Visegrádské skupiny, tedy Polska, Česka, Slovenska a Maďarska, je tuzemské hlavní město na špici v retailu už teď, vyplývá z nových dat poradenské společnosti Cushman & Wakefield.“Praha má ambici zvýšit v centru množství moderních prodejních ploch na 250 tisíc metrů čtverečních,” uvedl Jan Kotrbáček, partner v tuzemské pobočce Cushman & Wakefield. Bude to znamenat skok se současných 144 tisíc čtverečních metrů. Vídeň má aktuálně na nejlepších nákupních třídách 200 tisíc čtverečních metrů. Velké změny čekají již stávající středobod pražského maloobchodu. Tím je lokalita mezi náměstím Republiky pokračující přes ulici Na Příkopě a Václavské náměstí až po Národní třídu. Ta patří mezi nejnovější přírůstky mezi prémiovými lokalitami pro nakupování v Praze.
“Katalyzátorem změny a rozvoje na Národní třídě je nákupní a kancelářské centrum Quadrio,” dodal konzultant. Budova postavená skupinou CPI podle něj sehrála podobnou roli jako obchodní komplex Palladium na náměstí Republiky před deseti lety.Velké změny čekají také Jungmannovo náměstí a Jungmannovu ulici. Na náměstí čeká opravu dominantní dům číslo popisné jedna na rohu s ulicí 28. října, revitalizací projde Palác Ara. Již nyní se od základů předělává budova v Jungmannově 21.Značným přírůstkem v retailu bude projekt Savarin. Developer Crestyl změní vnitroblok mezi ulicemi Na Příkopě, Jindřišskou, Panskou a Václavským náměstím na nové prodejny a kanceláře. V retailu tam trh očekává kolem 35 tisíc metrů čtverečních nových ploch. Celková investice bude několik miliard korun. Atraktivitu projektu podtrhuje fakt, že spodní částí Václaváku projde ročně 36 milionů lidí.Velké změny čekají také Jungmannovo náměstí a Jungmannovu ulici. Na náměstí čeká opravu dominantní dům číslo popisné jedna na rohu s ulicí 28. října, revitalizací projde Palác Ara. Již nyní se od základů předělává budova v Jungmannově 21. Po dostavbě tam vznikne nové propojení do Purkyňovy a Vladislavovy ulice směrem ke Quadriu.Centrum Prahy silně promění rovněž plánovaná výstavba kolem Masarykova nádraží. Podle Kotrbáčka z Cushman & Wakefield lze očekávat nové retailové koncepty také ve velké budově Komerční banky na rohu náměstí Republiky, Celetné ulice a třídy Na Příkopě. Palác nyní banka prodává. Ulicí s nejluxusnějšími značkami zůstává Pařížská. V ulici jich nyní sídlí šestapadesát. Tamní lokalita je však nejdražším brandům již těsná a zájemců hledajících nové prostory je přehršel. Podle Kotrbáčka z Cushman & Wakefield proto obchodníci z Pařížské expandují i do okolních ulic včetně například Železné.

14. 6. 2016 - Není co stavět. Objem veřejných zakázek klesl o 40 procent

Veřejní investoři zadali od začátku roku do konce května stavebním firmám 1477 zakázek za 28,9 miliardy korun. Jejich počet meziročně klesl o 32,5 procenta, hodnota se snížila o 39,4 procenta. Veřejnou stavební zakázku získalo 611 firem, největší objem patřil Metrostavu. Vyplývá to z údajů inženýrské společnosti ÚRS Praha.      Pokles je dán hlavně úbytkem zadání velkých stavebních zakázek především dopravní infrastruktury v souvislosti s přechodem na nové programové období čerpání z evropských fondů, uvedl ředitel pro inženýrskou činnost ÚRS Praha Zdeněk Kunc.Hodnota zakázek na pozemní stavby meziročně klesla o 37 procent na 8,64 miliardy korun, na inženýrské stavby o 40,4 procenta na 20,25 miliardy korun. Průměrná velikost zakázky byla 19,6 milionu korun, o 2,2 procenta méně než je průměr za loňský rok.
Od ledna do konce května byly zadány dvě velké stavební zakázky s cenou nad miliardu korun. První byla modernizace dálnic D1 v úseku Psáře - Soutice za 1,13 miliardy korun. Zakázku získalo sdružení Metrostav, Swietelsky stavební. Druhou je oprava železniční trati v úseku Opava východ - Olomouc hlavní nádraží za 1,03 miliardu korun, kterou dostala společnost Strabag Rail.
Nejvíc zadává ŘSD
Největším zadavatelem zakázek z vládního sektoru bylo Ředitelství silnic a dálnic (6,5 miliardy), následují Správa železniční dopravní cesty (4,23 miliardy) a ministerstvo financí (485 milionů korun). Z komunálního sektoru zadal největší objem zakázek Kraj Vysočina (1,47 miliardy).Veřejnou zakázku na stavební práce získalo do konce dubna 611 firem. Největší objem získal Metrostav, kterému veřejná správa zadala 23 zakázek celkem za 941 milionů korun. Z dalších 25 tendrů za 2,22 miliardy korun bude mít podíl díky účasti ve sdružení s jinými firmami.

13. 6. 2016 - Kotva změnila majitele, slavný obchodní dům koupil miliardář Skala

Pražský obchodní dům Kotva od irské skupiny Markland koupila společnost Pražská správa nemovitostí (PSN) miliardáře Václava Skaly. Prodej se uskutečnil pod dohledem irské státní konsolidační agentury NAMA. Cenu nechtěli zveřejnit, podle dřívějších informací deníku E15 měla přesáhnout 80 milionů eur (zhruba 2,2 miliardy korun).
Smlouva o prodeji byla podepsána ve čtvrtek v Praze. Obchod byl uzavřen na základě tendru. Do něj se Kotva dostala s dalšími nemovitostmi nakoupenými irskými developery, kteří za hospodářské krize nebyli schopni splácet své půjčky a o jejich aktiva se přihlásily banky. Při státem organizované záchraně irských bank se pak tyto reality dostaly pod dozor konsolidační agentury NAMA, která se stará o jejich prodej.„Plánujeme budovu spravovat a dále rozvíjet v horizontu mnoha let,“ uvedl za PSN Jiří Švorc, který je ve firmě za tuto akvizici zodpovědný. Kotva podle něj doplňuje realitní portfolio PSN „o další zajímavou budovu se silnou historií a na velmi lukrativní adrese“. PSN vlastní v metropoli například Tančící dům a rekonstruuje secesní hotel Evropa na Václavském náměstí. Firma působí také třeba v Pardubicích, Kladně a Hradci Králové.
Akcie Kotvy připadly v 90. letech v kuponové privatizaci později vytunelovanému fondu Trend, k jehož zakladatelům tehdy podnikatel Skala patřil. Následovaly soudní tahanice, které vyústily také v arbitráž někdejšího většinového majitele Forminster Enterprises proti státu. Markland získal Kotvu v roce 2005 a do její renovace investoval stovky milionů korun, zvláště po vzniku sousedního nákupního centra Palladium.Kotva má zhruba 30 tisíc metrů čtverečních obchodních ploch a nabízí 300 parkovacích míst. Budova byla postavena v letech 1970 až 1975 a po svém otevření patřila mezi největší obchodní domy v Evropě.Kotva je považována za jednu z nejzajímavějších československých budov 70. let. Její půdorys připomíná včelí plástev a tvoří ho několik do sebe zaklesnutých šestihranů. Budovu navrhli manželé Věra a Vladimír Machoninovi.

10. 6. 2016 - Předkupní právo na nemovitosti by se mohlo vrátit do zákona

Sněmovna by mohla vrátit do občanského zákoníku předkupní právo u nemovitostí. Úprava by se mohla dostat do jeho vládní technické novely, jejíž projednávání dnes ústavně-právní výbor na dva týdny přerušil. Předkupní právo na podíl spolumajitele má v dolní komoře zastánce i odpůrce, ministerstvo spravedlnosti je proti.    Pozměňovací návrh prosazuje Jan Chvojka (ČSSD), jenž upozornil na to, že existovalo pět desítek let. „Podíly by se měly scelovat, když je ta možnost,“ uvedl. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) ale poukazoval na to, že systém by se měnil jen po dvou letech účinnosti nového občanského zákoníku. Pro právní kulturu je podle něho takový postup to nejhorší.Podobný názor jako Pelikán vyjádřil Marek Benda (ODS), jenž navíc poukázal na problém nedosažitelných spoluvlastníků. Za takové situace je prodej podílu prakticky zablokován. Martin Plíšek (TOP 09) navíc upozornil nato, že i nyní lze předkupní právo sjednat a zakotvit je i do katastru.
Poslanci navrhují začlenit do vládní novely i další úpravy různých oblastí, od výživného přes byty zvláštního určení po odbory. Předloha kabinetu má zavést mimo jiné veřejnou evidenci svěřenských fondů rejstříkovými soudy, snížit maximální kauci na nájemní být ze šestinásobku na trojnásobek nájemného a prodloužit ze tří na pět let lhůtu, v níž musí soud přezkoumat důvody pro omezení svéprávnosti.Novela má také znovu povolit, aby si lidé nad 15 let, kteří dosud neskončili povinnou školní docházku, mohli sjednat práci. Dále se například zruší povinnost společenství vlastníků jednotek mít v názvu společenství také slovo 'vlastníků'.

9. 6. 2016 - Italský nájemce pražského hlavního nádraží mění majitele

Italská investorská skupina Borletti Group a specializovaný francouzský fond Antin získají za 953 milionů eur (25,8 miliardy korun) italskou společnost Grandi Stazioni Retail. S odvoláním na informované zdroje to dnes uvedla agentura Reuters. Grandi Stazioni Retail pronajímá komerční a reklamní prostory na velkých železničních nádražích v Itálii, působí ale i v České republice.
Prodej firmy je součástí plánu privatizace, která má pomoci vládě premiéra Mattea Renziho snížit obrovský státní dluh. V Grandi Stazioni doposud vlastnila 60procentní podíl italská státní železniční společnost Ferrovie dello Stato, zbývajících 40 procent pak soukromý investiční fond Eurostazioni. Součástí nabídky je rovněž převzetí dluhu ve výši 191,5 milionu eur.Zájem o firmu vyjádřilo mnoho dalších firem. Byly mezi nimi soukromé investiční společnosti Lone Star, BC Partners, Terra Firma nebo Deutsche Asset Management, která se spojila s ATP a Poste Vita.Společnost Grandi Stazioni Retail byla v rámci příprav na privatizaci vyčleněna z firmy Grandi Stazioni. Má na starosti mimo jiné využití komerčních a reklamních prostor na 14 nádražích v Itálii a dvou v České republice, konkrétně na Hlavním nádraží v Praze a na nádraží v Mariánských Lázních, uvedla již dříve společnost Grandi Stazioni na svých internetových stránkách.Grandi Stazioni v roce 2002 získala od Českých drah kontrakty na modernizaci a provoz Hlavního nádraží v Praze a nádraží v Mariánských Lázních a Karlových Varech.

8. 6. 2016 - Výhodný nájem v pražských městských bytech bohatým skončí

Lidé s vysokými příjmy by neměli mít v městských bytech stejné nájemné jako potřební, míní pražský radní pro bydlení Radek Lacko (ANO). Navrhuje proto zavedení „dvojkolejných“ nájmů. „Předkládám změnu pravidel, která bude spočívat ve sběru dat, jejich vyhodnocení a v přípravě nové metodiky stanovení hladiny nájemného,“ uvedl Lacko. V první řadě chce, aby nájemníci poslali informaci o svých příjmech.
Místopředseda Sdružení nájemníků ČR Jan Vozárik považuje takový požadavek za nepřiměřený. „Pokud mají nájemní smlouvu již uzavřenou, žádnou povinnost poskytnout takové údaje nájemníci nemají,“ uvedl Vozárik. „Občanský zákoník platí, pokud vím, všude. I v Praze,“ poznamenal.Podle pravidel pražského magistrátu mohou získat zvýhodněné nájemné v bezbariérových bytech, bytech pro seniory či bytech pro sociálně potřebné jen žadatelé splňující daná kriteria. Sociálně potřební platí zhruba šedesát až sedmdesát korun za metr čtvereční měsíčně.Mnozí však získali pražský městský byt před rokem 2005 podle starých pravidel a rovněž platí nájemné kolem sedmdesáti korun za metr čtvereční. Podle analýzy bytového fondu, kterou zpracoval Lackův tým, vlastní magistrát 9133 bytů. Až sedmdesát procent nájemníků své finanční příjmy nikdy neprokazovalo. Právě těch se bude mapování příjmů týkat.Průměrné tržní nájemné v Praze přitom činí zhruba 175 korun za metr čtvereční bez poplatků. Dalšími obecními byty disponují samotné městské části. Celkem je v Praze zhruba půl milionu obydlených bytů.
Otázka cti
Nájemné v městských bytech pro lidi s vyššími příjmy by se podle Lacka mělo blížit tržnímu. „Měla by být čest a výhoda bydlet v městském bytě. Chceme ale zohlednit skutečnost, kdy v bytě bydlí manažeři nebo soudci a nájem není adekvátní jejich příjmům,“ říká Lacko.Pražský zastupitel Martin Dlouhý (TOP 09) sice proti mapování finanční situace nájemníků nic nenamítá, pochybuje ale o dvojím metru na nájemné. „Určitě někteří lidé nepotřebují podporu města, není však jasné, zda to jde řešit selektivním zvyšováním nájmu,“ uvedl Dlouhý.Podle Vozárika se v Praze už poněkolikáté pletou pojmy, když se o běžných městských nájemních bytech mluví jako o bydlení pro sociálně potřebné. Ani statisícový měsíční příjem podle něj neodporuje smyslu pronajímání městských bytů.Už analýza Prahy z roku 2004 k nájemním bytům uvádí, že „většina nájemců v obecních bytech nepatří do sociální skupiny s nejnižšími příjmy, pro niž je tento bytový fond určen především, pouze výhody sociálního bydlení bezdůvodně využívá“.

7. 6. 2016 - Central Group koupila severní část Nákladového nádraží Žižkov

iliardář Dušan Kunovský udělal velkou pozemkovou akvizici, která patří mezi největší na bytovém trhu. Od britských investorů pořídil severní část Nákladového nádraží Žižkov za více než jednu miliardu korun.
V době lítého boje o volné pozemky se největšímu českému developerovi bytů Central Group podařilo podle informací deníku E15 získat v Praze 3 parcelu na více než 2600 bytů. To bude znamenat investici převyšující devět miliard korun. Firma pozemek koupila od britské realitní společnosti Discovery Group.“V současnosti můžeme pouze potvrdit, že naše společnost uzavřela smlouvu, na jejímž základě nabude Central Group vlastnické právo k pozemkům Nákladového nádraží Žižkov - sever včetně všech práv k původnímu projektu s již vydaným pravomocným územním rozhodnutím,” sdělila mluvčí Central Group Marcela Fialková. Pokud všechno půjde dobře, může developer stihnout v první fázi kopnout do země už zhruba za rok.
Akviziční cenu žádná ze stran nekomentovala. Podle zdrojů z trhu se však měla pohybovat mezi jednou až 1,5 miliardy korun. Kunovský přeplatil dokonce investory z Penty, kteří kolem projektu rovněž kroužili.Akvizice se netýká území, které na někdejším nádraží připravuje k zástavbě společný podnik developera Luďka Sekyra a Českých drah. Jejich část lokality, která zahrnuje i známou funkcionalistickou budovu, ještě nemá ani změněný územní plán. Na parcelách koupených Central Group nejsou ani žádné původní budovy.
“Bývalý areál Nákladového nádraží Žižkov je svojí rozlohou přes třiatřicet hektarů největším územím v Praze s obrovským rozvojovým potenciálem,” komentoval lokalitu analytik developerského trhu František Brož. Za riziko však považuje nedořešení dopravy v lokalitě a případný rozpad území na izolované bytové celky bez využití městotvorných prvků.Britové chtěli původně na Žižkově stavět i obchodní centrum. Mezi místními to vzbudilo nevoli. Příliš smyslu v lokalitě ale nedávalo ani podle realitních profesionálů. Nedaleko je totiž již roky fungující nákupní centrum Atrium Flora. To je navíc na metru. Původní plány Discovery Group na Nákladovém nádraží Žižkov Původní plány Discovery Group na Nákladovém nádraží Žižkov Původní plány Discovery Group na Nákladovém nádraží Žižkov Původní plány Discovery Group na Nákladovém nádraží Žižkov Zobrazit galerii“Oproti původně plánované podobě chce Central Group projekt výrazně odlehčit a přepracovat na převažující rezidenční funkci s množstvím zeleně, kvalitního veřejného prostoru a hodnotnou architekturou,” dodala tisková zástupkyně developera. Firma počítá s vybudováním velkého parku.
Žižkovskou radnici informoval o vlastnické změně developer dopisem minulý týden. Jednání se ještě nestihla uskutečnit. “V dopise se píše, že nový majitel vidí původní projekt využití území za zcela překonaný a že jako nový vlastník nemovitosti bude vystupovat jako odpovědný a konsenzuální partner městské části při hledání co nejlepšího řešení s akcentem na veřejný zájem,” napsala mluvčí Prahy 3 Iva Vojtková. Kunovského firma již nyní na Žižkově staví projekt Residence Garden Towers.Podle informací z trhu lze předpokládat, že se Kunovský bude chtít na Žižkově blýsknout novou neotřelou architekturou. Například na aktuálním projektu na Kavčích Horách spolupracuje s architektem Josefem Pleskotem.

6. 6. 2016 - Kliniku obydlenou squattery chce získat pražský magistrát

Budova v Jeseniově ulici, kterou využívá Autonomní sociální centrum Klinika, bude opět nabídnuta státním institucím. Vládní komise, která vyhodnocuje potřebnost majetku pro stát, dnes zrušila své usnesení, kterým ji přidělila k užívání ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV). Budovu chce získat Praha, v současné době ji nelegálně obývají squatteři. O budovu nejprve projevil zájem Úřad práce, komise ji poté ministerstvu jako jeho nadřízenému orgánu v březnu přidělila. MPSV pak ale svůj zájem odvolalo. „V nejbližší době budovu opět nabídneme všem státním institucím, předpokládám, že nabídka bude trvat 15 dní,“ informoval tiskový mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Radek Ležatka.O budovu projevilo zájem i hlavní město. Podle radního pro majetek Karla Grabeina Procházky (ANO) ji může získat buď koupí nebo v rámci větší směny majetku města za státní, takových nemovitostí je podle něj celá řada.
Squatteři z Autonomního centra Klinika objekt obsadili koncem roku 2014 a později jim ho ÚZSVM na rok půjčil. Poté, co úřad výpůjčku neprodloužil, obývají aktivisté budovu bývalé polikliniky od 3. března nelegálně. Každý den jim nabíhá tisíc korun pokuty, už jde téměř o 90 tisíc korun. Část z nich zaplatili.Anonym v posledních týdnech třikrát v objektu nahlásil bombu, dvakrát poté policie budovu evakuovala a aktivisty do ní nepustila zpět. Pokaždé se ale vrátili a komunitní centrum Klinika proti vůli úřadů dál provozují.

3. 6. 2016 - Síť Re/Max povede bývalý manažer Penty

Někdejší šéf Masokombinátu Schneider a vrcholový manažer z Procter & Gamble Milan Žák bude novým ředitelem sítě realitních kanceláří Re/Max. Její zakladatel David Krajný si nechá v rukou strategické řízení.     Byznysmen David Krajný, majitel tuzemské realitní sítě Re/Max, se stahuje z jejího vedení. Výkonné pravomoci od něj přebírá Milan Žák. V minulosti vedl pro skupinu Penta Masokombinát Schneider. Dlouhé roky byl v tuzemsku rovněž vrcholovým manažerem společnosti Procter & Gamble, naposledy vedl obchod v Karlovarských minerálních vodách.Krajný se bude nově věnovat jen strategickému řízení společnosti z pozice jejího prezidenta. “Věřím, že Milanova přítomnost nám pomůže udržet náskok oproti konkurenci, a to nejen v podobě obratu, ale i podílu na trhu a distribuci,” uvedl Krajný.
Milan Žák
Příchod Žáka je druhou významnou posilou sítě za posledních šest měsíců. Na konci loňského roku začal s Re/Maxem spolupracovat Petr Pečenka, bývalá přední postava Škody Auto. U realitních zprostředkovatelů dostal na starosti rozvoj franšízové sítě.Ze sítě Re/Max navíc po sedmi letech odešel její její výkonný ředitel Hanuš Němeček. Podle informací serveru E15.cz jeho pravomoci zdaleka nebyly takové, jaké bude mít nyní Žák. Němeček se po odchodu z nemovitostí stal šéfem agentury Typ Agency. V ní ještě před příchodem do Re/Maxu šéfoval obchodu. Agentura se mimo jiné věnuje ubytovávání filmových a hudebních hvězd při koncertech nebo filmování v Česku.Změnu ve vedení sítě Re/Max doprovodil i vznik nového dozorového orgánu. Šéfuje mu Krajný, dále v něm zasedá Lucie Krajná, vrcholový manažer sítě Jan Doksanský a Milan Žák. Nová struktura bude bdít hlavně nad uskutečňováním strategických kroků v rozvoji sítě.

2. 6. 2016 - Schváleno. Daň z nabytí nemovitosti bude platit kupující

Při realitních transakcích v současnosti platí čtyřprocentní daň z nabytí nemovitosti většinou prodávající. To se ale změní, nově tato povinnost připadne na kupujícího. Počítá s tím novela zákonného opatření, kterou schválila Sněmovna. Musí ji ještě schválit Senát a podepsat prezident. Změna vstoupí v platnost první den třetího měsíce od vyhlášení ve sbírce, kupující tak začnou platit daň zřejmě až od podzimu. Loni na této dani stát vybral téměř 11 miliard korun.    Vláda si od této změny slibuje větší jednoznačnost zákona i lepší výběr daně. Současný zákon dává možnost oběma stranám transakce, aby se dohodly, která z nich daň zaplatí; zpravidla ji platí prodávající a kupující je v pozici ručitele. Změna zákona tento institut ručení ruší. Sazbu daně čtyři procenta ponechává beze změny.Daň z nabytí platí nabyvatel nemovitosti už podle současné právní úpravy, a to ve stanovených případech, jako jsou třeba dražby nebo vydržení. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) už dříve ujistil, že banky se této změně přizpůsobí a budou klientům půjčovat i na zaplacení daně.Podle ministerstva financí zákon i nadále umožní poplatníkům odečítat si od základu daně z příjmu úroky z hypotéky nebo ze stavebního spoření, pokud z úvěru zaplatí nejen nemovitost, ale nově i daň z nabytí.
ODS chtěla daň zrušit
Občanští demokraté neuspěli s návrhem na zrušení celé daně z nabytí, kterou považuji za zbytečnou. „Vůbec nic by se nestalo, ušetřili bychom statisíce daňových přiznání ročně,“ hájil tento návrh předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Sněmovna neschválila ani jeden z návrhů ODS na snížení sazby daně na tři, dvě ani jedno procento.Novela také bez dalších podmínek osvobozuje kraje, obce a jejich svazky od placení daně z nabytí. Poslanci schválili pozměňovací návrh, který znamená, že samosprávy v tomto případě nebudou muset ani podávat daňové přiznání.Předloha zjednodušuje určení základu daně v případě směny nemovitých věcí. Další změna se týká osvobození prvního úplatného nabytí nových staveb a jednotek. Nově se toto osvobození bude vztahovat pouze na stavby a jednotky dokončené nebo užívané, nikoliv na rozestavěné.

1. 6. 2016 - Praha chce od Lordshipu jámu po Paláci Stromovka. Plánuje stavět parkoviště

Vedení Prahy jedná s firmou Lordship o odkupu stavební jámy ve Veletržní ulici v Praze 7. Dnes to řekl náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD). Cenu, za kterou by Praha stavební parcelu koupila, neřekl. Uvnitř stavební jámy by mohlo vzniknout parkoviště. 
Na pozemku mezi ulicemi Veletržní a Strojírenská plánovala firma Lordship vybudovat nákupní galerii Palác Stromovka. Proti výstavbě se však postavila již v minulosti radnice Prahy 7. „Domlouváme se proto s vlastníkem parcely na odkoupení. Kdy jednání skončí, zatím ale nelze předpovídat,“ řekl Dolínek. Vyjednávanou částku nechtěl komentovat.
Na místě, kde měla stát nákupní galerie s byty, by tak podle Dolínka mohlo vzniknout podzemní parkoviště. Co by bylo na povrchu, není v tuto chvíli jasné. „Na tom bychom se domluvili s Prahou 7,“ řekl. Proti výstavbě se v minulosti postavili místní obyvatele i současné vedení radnice Prahy 7. Vadí jim například velikost projektu, který podle nich zhorší mimo jiné dopravní situaci v okolí.Praha 7 podepsala nájemní smlouvu na pozemky v roce 2002 s firmou SEN Development. V roce 2006 projekt koupil britská firma Lordship. Galerie Stromovka má platné stavební povolení pro vybudování garáží i pro nadzemní část projektu. Lordship si pozemky od Prahy 7 pronajímá od roku 2002. Smlouva je uzavřena na 105 let s tím, že po jejich uplynutí přejde stavba do majetku městské části. Město za pozemky ročně dostává pět milionů korun.

 
Počet návštěv: 171608240 | RealityPro © All rights Reserved
TOPlist