Tip na luxusní byty Praha od Sekyragroup.
Finep nabízí volné byty Praha 9 k nastěhování!
 
 

Březen 2014

31. 3. 2014 - Žebříček vloupání do komerčních budov

Krádeže vloupáním přinášejí podnikatelům každoročně stamilionové škody na majetku. V loňském roce způsobili zloději nejvíce starostí majitelům obchodů, restaurací a hostinců, jak ukazují policejní statistiky. „Lákavé jsou dále kanceláře malých nebo středních firem a ušetřeny nejsou ani soukromé ordinace lékařů,“ podotýká odborník na zabezpečení Ivan Pavlíček.
Krádeže s fatálními následky pro firmy
Podnikatelé riziko vloupání často podceňují. Následky přitom mohou být fatální. Netýká se to přitom jen odcizené hotovosti, drahé elektroniky a různých cenností. „Nevyčíslitelnou ztrátu představují citlivé informace uložené v ukradeném počítači nebo notebooku. Tato ztracená data mohou znatelně zpomalit fungování některých firemních procesů nebo být využita pro konkurenční boj. Pachatelé mají zájem také o doklady, razítka, tiskopisy, které nezřídka zneužívají k páchání další trestné činnosti, k zakládání falešných podniků nebo provádění neoprávněných finančních transakcí,“ upozorňuje Ivan Pavlíček z firmy NEXT, odborník na zabezpečení firem i domácností.
Kde jsou firmy nejzranitelnější
Z hlediska vloupání patří mezi nejohroženější obchody s prosklenými výlohami, které nejsou chráněné bezpečnostní mříží nebo ochrannou fólií. Totéž platí pro nezabezpečené kanceláře, restaurace a hostince, kam se zloději obvykle dostávají tak, že rozbijí okenní tabuli, navrtají rám okna nebo vylomí zámkovou vložku dveří. „Pro firmy je nejefektivnější kombinace mechanického zabezpečení s elektronickými bezpečnostními systémy – například detektory, které registrují narušení prostoru, otevření dveří, oken, vrtání či řezání trezoru. Vhodné je také použití bezpečnostních kamer,“ doporučuje odborník na zabezpečení Ivan Pavlíček.
Soukromé ordinace jako magnet na zloděje
Vloupaček nejsou ušetřené ani soukromé lékařské ordinace, kde se zloději s oblibou zaměřují na krádeže drobné elektroniky. V hledáčku mají také léky, které lze použít na výrobu drog, dále recepty a injekční stříkačky. Zloději neváhají zdevastovat celou ordinaci sprejem a poškodit drahé lékařské přístroje, které obvykle bývají bez příslušných certifikátů na černém trhu neprodejné. „Na trhu jsou přitom dostupné elektronické i mechanické technologie, které umí řádění zlodějů zabránit nebo v nejhorším případě znesnadnit. Instalace těchto systémů nevyžaduje žádný stavební zásah, který by potřeboval povolení majitele. Mnohá bezpečnostní zařízení jsou navíc mobilní, což ocení především ti lékaři, kteří provozují ordinace v nájemních prostorách,“ uzavírá Ivan Pavlíček z firmy NEXT.

28. 3. 2014 - Třetina stavebních projektů se musela přepracovat

Příprava stavebních prací v ČR kvůli tlaku na cenu stále klesá. Podle ředitelů stavebních firem se loni musela přepracovat třetina (36 procent) projektů, čímž se zvedly náklady staveb v průměru o 11 procent.
Vyplývá to z aktuální Kvartální analýzy českého stavebnictví společností CEEC Research a KPMG Česká republika. Oslovení ředitelé stavebních firem, kterých bylo zhruba sto, se shodli na tom, že za špatnou kvalitu projektů může hlavně to, že investoři do přípravy staveb dávají málo peněz. “Bohužel kvalita projektové dokumentace je přímo poplatná kritériu jejího vyhodnocování v soutěžích, kdy jako víceméně jediný ukazatel se hodnotí její cena. Je zásadně opomíjen fakt, že kvalitní projekt je nejdůležitější částí celého investičního procesu,” upozornil předseda představenstva společnosti Elektrizace železnic Praha Karel Mora.
Stejný názor má i jednatel společnosti Swietelsky stavební Petr Čížek. “Kvalita projektové dokumentace je velmi odvislá od kvality zadání a finančních prostředků, kterými je práce projektantů ohodnocena. Dnes obvyklé soutěžení, kdy hlavním kritériem je cena, patří k největším tragédiím současného českého stavebnictví,” prohlásil Čížek, který je zároveň předsedou Sdružení pro výstavbu silnic Praha. Právě v oblasti dopravního inženýrství podle něj zaspalo minulé vedení Ředitelství silnic a dálnic ČR, které podle Čížka nebylo schopné dotáhnout do konce několik měsíců trvající soutěže na zhotovení projektové dokumentace.
Předseda představenstva a generální ředitel SMP CZ Martin Doksanský tvrdí, že se kvalita projektů navíc ještě zhoršuje. “Souvisí to s celkovou destabilizací našeho oboru. To, jak je stavebnictví prezentováno veřejnosti, jaké skýtá společenské, ekonomické podmínky, jistoty a renomé, přináší spíš odliv kvalitních lidi. A samozřejmě soutěže o nové projekční zakázky s jediným kritériem - nejnižší cena - předznamenávají samy o sobě budoucí kvalitu,” uvedl Doksanský.
Podle generálního ředitele společnosti Pozemní stavitelství Zlín Miroslava Lukšíka se stavební firmy setkávaly s nekvalitními projekty i dříve, měly však větší volnost je odmítnout. “Při současném nedostatku stavebních zakázek však stavební firmy činí tato rozhodnutí nesvobodně, nemohou si dovolit zakázku s nedostatečnou či dokonce vadnou projektovou dokumentací odmítnout, čímž nedochází k ‘výchovnému’ tlaku na investory a projektanty, a výrazné zlepšení situace tak nelze očekávat,” neskrývá pesimismus Lukšík.
Projektová dokumentace se prý zlepší až tehdy, kdy nebude rozhodující roli hrát jen cena, a investor se zaměří i na dostatečnou kvalitu. “Dokud bude trh pokřiven dumpingovými cenami, budeme se potýkat i s nekvalitou jakéhokoliv produktu,” myslí si člen představenstva a ředitel Divize ČR společnosti PSJ Ivo Štric.
Tlak na co nejnižší cenu zároveň snižuje i kvalitu stavebních prací. Zástupci většiny stavebních společností (60 procent) působících na českém trhu ve stejné analýze přiznali, že staví na takzvané “hranici bezpečné ceny”. Za bezpečnou se považuje taková cena, za níž je stavba postavena tak, aby byla v době předání uživatelům bezproblémová. Až 14 procent oslovených ředitelů dokonce prozradilo, že jejich firma staví už pod hranicí bezpečné ceny.
České stavebnictví je už pět let v krizi. Zatímco ještě v roce 2008 činila stavební produkce 547,5 miliardy korun, za celý předloňský rok se prostavělo 424 miliard korun. Od roku 2009 české stavebnictví přišlo o 277 miliard korun. Ve srovnání s rokem 2008 klesla stavební produkce o více než 36 procent. Nedostatek peněz způsobil, že začaly krachovat první stavební firmy. Zatímco ještě v roce 2008 na českém trhu působilo 767 firem s více než 50 zaměstnanci, o čtyři roky později jich bylo 603. Výraznější oživení nečekají stavaři ani v následujících letech.

27. 3. 2014 - Desetitisíce nemovitostí a pozemků je bez majitele

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) zveřejnil na svém webu 192.000 nedostatečně identifikovaných vlastníků nemovitostí vedených v katastru nemovitostí. Desetitisíce nemovitostí je s neznámým vlastníkem, pozemky bez majitelů nebo nemovitosti a polnosti, u kterých nezná majitele nebo jsou nedostatečně určitě identifikovaní vlastníci.
Přehled má pomoci dohledat neznámé vlastníky nemovitostí nebo odstranit nedostatky v evidenci nemovitostí vedených v katastru nemovitostí. Tabulka se seznamem obsahuje základní údaje vedené v katastru nemovitostí. “Kdokoliv si tak může velmi snadno ověřit, jestli jeho rodina nevlastnila v minulosti nějaké nemovitosti, o něž poté z různých důvodů přišla a další generace o nich nemají ponětí,” uvedl generální ředitel úřadu Miloslav Vaněk.
Z analýzy dat o 192.000 neznámých vlastníků vyplývá, že mnohé z nemovitostí mají více neznámých spoluvlastníků. Celkem jde o 91.800 nemovitostí, z toho zhruba 88.000 pozemků a 3800 staveb. Souhrnná rozloha pozemků činila 22.547 hektarů, z nichž podle druhu pozemku nejvíce (8451 hektarů) připadalo na ornou půdu a 5344 hektarů na lesní pozemky. Průměrná rozloha pozemků je asi 0,25 hektaru.
U tří čtvrtin budov není uvedeno ani číslo popisné nebo evidenční. Podle druhu využití z hlediska katastru jde především o jiné stavby, garáže, zemědělské stavby, ale lze zde najít i objekty k bydlení a rodinné domy. Nejvíce položek neznámých vlastníků je evidováno v Jihomoravském a Středočeském kraji, naopak nejméně je jich v kraji Karlovarském.
Povinností vlastníka nemovitosti je udržovat údaje v katastru nemovitostí v souladu se skutečností. Vlastníci by se ke svému majetku proto měli hlásit sami. Protože však ne vždy vznikl současný stav vinou vlastníků, podle katastrálního zákona se ÚZSVM do hledání neznámých vlastníků zapojí aktivně. Pokud se podaří tuto osobu zjistit, písemně jí vyzve, aby předložila listiny dokládající její vlastnictví příslušnému katastrálnímu úřadu, nebo uplatnila svá vlastnická práva v občanskoprávním řízení. Podobný postup bude platit i v případě, že se údajný vlastník nebo jeho dědic přihlásí sám, a to na místně příslušném odloučeném nebo územním pracovišti úřadu, jehož kontaktní údaje nalezne na webu ÚZSVM.
Od roku 2006 prošetřili zaměstnanci ÚZSVM při prověřování vlastnických titulů již téměř 34.000 nemovitostí, z toho u více než 20.000 se jim podařilo majitele přesně určit. Nepodaří-li se vlastníka zjistit a uběhne-li desetiletá lhůta podle občanského zákoníku, má se za to, že nemovitost je opuštěná a stává se vlastnictvím státu. “Toto ustanovení zákona vychází ze skutečnosti, že k vlastnictví takových nemovitostí se dlouhodobě nikdo nehlásí, neplatí z nich daně, nepečuje o ně, a tak lze předpokládat, že tyto osoby nevykonávají vlastnické právo ke svým nemovitostem,” vysvětlil Vaněk.

26. 3. 2014 - Nájemníci už většinou nemají nárok na náhradní byt

Důvodů, kdy může pronajímatel dát nájemníkům výpověď, přibylo. Zároveň nově nemá povinnost zajistit obyvatelům svého bytu náhradní bydlení. Podle ustanovení § 2288 odst. 2) NOZ může nájem na dobu neurčitou pronajímatel vypovědět v tříměsíční výpovědní době i v případě, že má být byt užíván pronajímatelem, nebo jeho manželem, který hodlá opustit rodinnou domácnost a byl podán návrh na rozvod manželství, nebo manželství bylo již rozvedeno. Dále tehdy, pokud pronajímatel potřebuje byt pro svého příbuzného nebo pro příbuzného svého manžela v přímé linii (rodiče, děti, vnuci) nebo ve vedlejší linii v druhém stupni (sourozenec, teta, strýc). Pronajímatel již nově nemá povinnost zajistit náhradní byt,” vysvětluje právnička Lenka Veselá ze Sdružení nájemníků. Pozor však, pokud majitel výpovědního důvodu nevyužije do jednoho měsíce od vyklizení bytu k účelu uvedenému ve výpovědi (tato lhůta se bude stavět v případě potřebné úpravy bytu), bude vám povinen byt znovu pronajmout nebo vám nahradit škodu.
Podobná situace se může týkat třeba manželů, kteří mají roky pronajatý byt, k němuž mají smlouvu na dobu neurčitou a majitel domu jim ústně oznámil, že příští rok bude byt potřebovat pro svého syna, který hodlá založit vlastní rodinu. Také v jejich případě může majitel smlouvu vypovědět a náhradní byt jim zajišťovat nemusí.
“Nový občanský zákoník zcela opouští úpravu bytových náhrad. Pojmy jako bytová náhrada, náhradní byt, náhradní ubytování či přístřeší již v novém občanském zákoníku nenajdete. Na bytové náhrady narazíte jen v tzv. přechodných ustanoveních, tedy v § 3076, kde je stanoveno, že “ bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení o neplatnosti výpovědi nájmu bytu, dokončí se podle dosavadních právních předpisů právo nájemce na bytovou náhradu nebo na jiná plnění podle dosavadních právních předpisů, tedy právo nájemce tak není dotčeno,” doplnila právnička.

25. 3. 2014 - Stát by měl dát do sociální oblasti víc peněz

Stát by měl podle Svazu měst a obcí ČR a Platformy pro sociální bydlení posílat víc peněz do sociální oblasti a na podporu nájemního bydlení, ne do ubytoven pro lidi v tísni. Velká ubytovací zařízení by součástí sociálního bydlení být neměla.
Zástupci svazu a platformy to uvedli ve společném stanovisku, které zaslali ČTK. Svaz sdružuje kolem 2500 měst a obcí. Platforma zastřešuje 45 organizací, expertů na sociální problematiku a akademiků. Zákon o sociálním bydlení v Česku chybí. Jasné obrysy by podle plánu Sobotkovy vlády měl mít do konce června příštího roku, výsledný návrh by kabinet měl dostat o rok později. Norma z dílny ministerstva práce, na níž se mají podílet resort pro místní rozvoj a ministr pro lidská práva, by měla pak platit od konce roku 2016. Lidé v obtížné situaci dosud často končívají v ubytovnách. Mohlo by v nich být až 100.000 osob. Většinou tam žijí v nevyhovujících podmínkách za předražený nájem, který doplácí stát.
Ten by měl podle svazu a platformy na sociální oblast i na sociální bydlení dávat víc peněz. Ubytovny nejsou řešením, situaci zlepší jen dostupné nájemní bydlení, podpůrné služby i dostatek pracovních míst pro lidi v tísni, míní zástupci svazu a platformy. Dodávají, že obce sice hrají při řešení zásadní roli, ale nemohou nést odpovědnost. “Stát musí na systém zajistit dostatek finančních prostředků. Vidíme cestu ve větší podpoře standardního nájemního bydlení, nikoliv v podpoře ubytoven,” uvedla výkonná ředitelka svazu Jana Vildumetzová. Dodala, že lidé si budou schopni bydlení dlouhodobě udržet jen tehdy, když budou mít práci.
Svaz a platforma navrhují, aby stát vyčíslil, kolik v příštích letech na sociální oblast a sociální bydlení vydá. Podle šéfa pracovní skupiny svazu pro sociální začleňování Petra Pospíšila je nyní suma naprosto nedostatečná a měla by se “významně navýšit”. Například do dávek v hmotné nouzi, které zahrnují příspěvek na živobytí, mimořádnou pomoc a doplatek na bydlení, loni plynulo 10,51 miliardy korun. Proti roku 2012 je to o 2,76 miliardy víc, tedy zhruba o 36 procent.
Podle svazu a platformy nejsou ubytovny pro rodiny s dětmi či pro dlouhodobé bydlení vhodné, “v politice sociálního bydlení tak nemají co dělat”. Sociální bydlení má podle mluvčího platformy Jana Miloty sloužit k začlenění do společnosti. “To je možné pouze v bytech,” dodal Milota. Podotkl, že organizace z platformy provozují přes 170 sociálních bytů, autoři zákona by se tedy měli z jejich zkušeností poučit.
Podle zástupce ombudsmanky Stanislava Křečka by stát měl od soukromníků ubytovny převzít a provozovat je. Fungovaly by pak neziskově a nabízely přijatelné bydlení. I Křeček uvedl, že by za sociální bydlení měl být odpovědný stát, ne obce.

24. 3. 2014 - Investory místo dluhopisů lákají reality

Investice do podnikatelských nemovitostí jsou v kurzu. Z jedné strany do branže vstupují domácí investoři, jak dokládá nedávný nákup kancelářského centra v Praze na Florenci česko-slovenským fondem IAD Investments.
„Mnozí čeští investoři mění svoji filozofii a ukládají své volné prostředky do komerčních nemovitostí, které přinášejí zisk. Jsou zajištěním, takzvanou cihlou proti inflaci,“ uvedl generální ředitel tuzemské dražební společnosti Naxos Jan Sachr.
Z druhé strany velké zahraniční fondy ztrácejí v krizi získanou averzi k riziku a vrací se k realitám. Vynášejí totiž výrazně více než například bezpečné vládní dluhopisy, které už fondům k ziskům nestačí, vyplývá to z nové studie poradenské společnosti Colliers.
„Vzhledem k tomu, že se příliv peněz na trh s nemovitostmi zvyšuje, jsme skutečně svědky ochoty investorů podstoupit více rizika i na českém trhu,“ řekl Chris Sheils, ředitel investičního oddělení Colliers v České republice. Zvláště atraktivní jsou podle něj průmyslové nemovitosti, které poskytují ještě vyšší výnosy než kanceláře nebo obchodní centra.

21. 3. 2014 - Dědická daň prakticky zanikla

Zdědili jste byt, chatu? A bojíte se, že budete muset zaplatit daň? Tak vězte, že daň dědická už se neplatí, nová legislativní úprava vše změnila, tento příjem je od zdanění osvobozen. Jinými slovy, dědická daň prakticky zanikla.
Zatímco do konce roku 2013 byla daň dědická upravena zákonem o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, od ledna 2014 tato daň již neexistuje a zdanění dědictví je upraveno zákonem o ani z příjmu. Příjem z nabytí dědictví je však tímto zákonem osvobozen jak pro fyzické, tak pro právnické osoby a není tedy potřeba ho ani vykazovat v přiznání k dani z příjmu. Daň z dědictví tak prakticky přestala existovat. To je velká změna, protože jinak sazba činila až dvacet procent z ceny majetku.
Pozor však, pro daňovou povinnost, která vznikla ještě před 1. lednem 2014 se ale použije původní znění zákona o dani dědické. Tuto daň platí dědic a přiznání má povinnost podat do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo skončeno dědické řízení. Předmětem daně je majetek nabytý děděním (veškeré nemovité věci, movité věci, aj.). Základem daně dědické je cena majetku nabytého dědicem určená v dědickém řízení, kterou lze snížit o zákonem stanovené položky. Daň dědickou nemá dědic povinnost v přiznání sám spočítat, jen uvede údaje rozhodné pro její výpočet.
Daň potom vyměří finanční úřad, který informuje poplatníka (dědice) platebním výměrem, na jehož základě musí být daň do 30 dnů uhrazena. Pokud ale dědic dědí majetek po osobě v tzv. I. skupině, což jsou příbuzní v řadě přímé a manželé, nebo ve II. skupině, což jsou příbuzní v řadě pobočné a další osoby, vyjmenované zákonem, je od daně dědické osvobozen a nemá ani povinnost podávat přiznání. Zákon dále specifikuje i jiné důvody k osvobození od dědické daně.
Daň dědická se tedy momentálně týká jen dědictví vzniklých před začátkem roku 2014 a to pouze při darování v tzv. III. skupině, což jsou ostatní fyzické a právnické osoby nevyjmenované v I. a II. skupině – tzn. vzdálenější příbuzní nebo osoby bez příbuzenského pouta.

20. 3. 2014 - Žebříček vloupání do komerčních budov

Krádeže vloupáním přinášejí podnikatelům každoročně stamilionové škody na majetku. V loňském roce způsobili zloději nejvíce starostí majitelům obchodů, restaurací a hostinců, jak ukazují policejní statistiky. „Lákavé jsou dále kanceláře malých nebo středních firem a ušetřeny nejsou ani soukromé ordinace lékařů,“ podotýká odborník na zabezpečení Ivan Pavlíček.
Krádeže s fatálními následky pro firmy
Podnikatelé riziko vloupání často podceňují. Následky přitom mohou být fatální. Netýká se to přitom jen odcizené hotovosti, drahé elektroniky a různých cenností. „Nevyčíslitelnou ztrátu představují citlivé informace uložené v ukradeném počítači nebo notebooku. Tato ztracená data mohou znatelně zpomalit fungování některých firemních procesů nebo být využita pro konkurenční boj. Pachatelé mají zájem také o doklady, razítka, tiskopisy, které nezřídka zneužívají k páchání další trestné činnosti, k zakládání falešných podniků nebo provádění neoprávněných finančních transakcí,“ upozorňuje Ivan Pavlíček z firmy NEXT, odborník na zabezpečení firem i domácností.
Kde jsou firmy nejzranitelnější
Z hlediska vloupání patří mezi nejohroženější obchody s prosklenými výlohami, které nejsou chráněné bezpečnostní mříží nebo ochrannou fólií. Totéž platí pro nezabezpečené kanceláře, restaurace a hostince, kam se zloději obvykle dostávají tak, že rozbijí okenní tabuli, navrtají rám okna nebo vylomí zámkovou vložku dveří. „Pro firmy je nejefektivnější kombinace mechanického zabezpečení s elektronickými bezpečnostními systémy – například detektory, které registrují narušení prostoru, otevření dveří, oken, vrtání či řezání trezoru. Vhodné je také použití bezpečnostních kamer,“ doporučuje odborník na zabezpečení Ivan Pavlíček.
Soukromé ordinace jako magnet na zloděje
Vloupaček nejsou ušetřené ani soukromé lékařské ordinace, kde se zloději s oblibou zaměřují na krádeže drobné elektroniky. V hledáčku mají také léky, které lze použít na výrobu drog, dále recepty a injekční stříkačky. Zloději neváhají zdevastovat celou ordinaci sprejem a poškodit drahé lékařské přístroje, které obvykle bývají bez příslušných certifikátů na černém trhu neprodejné. „Na trhu jsou přitom dostupné elektronické i mechanické technologie, které umí řádění zlodějů zabránit nebo v nejhorším případě znesnadnit. Instalace těchto systémů nevyžaduje žádný stavební zásah, který by potřeboval povolení majitele. Mnohá bezpečnostní zařízení jsou navíc mobilní, což ocení především ti lékaři, kteří provozují ordinace v nájemních prostorách,“ uzavírá Ivan Pavlíček z firmy NEXT.

19. 3. 2014 - Jak předejít exekuci

Pokud se exekuce neřeší včas, hrozí nedobrovolná dražba, při které cena může klesnout až na třetinu hodnoty nemovitost. Na menší dlužné částky lze domluvit splátkový kalendář. Záznamy v registrech dlužníků jsou vymazány po čtyřech letech.
Dostat se do těžké situace, která hrozí zabavením nemovitosti, je lehčí, než by se zdálo. Často souvisí se ztrátou zaměstnání, dlouhodobým onemocněním nebo úrazem. Jakmile vypadne pravidelný měsíční příjem, začnou se hromadit upomínky a exekuce na sebe nenechá dlouho čekat. „První splátku totiž mnoho lidí řeší tím, že si na ni vezme půjčku. A na její splacení pak potřebují další a tak stále dokola. Najednou jsou v začarovaném kruhu, zjistí, že dluží statisíce a hrozí jim exekuce na dům či byt,“ říká Miroslav Kovář, vedoucí týmu makléřů franšízové pobočky RSČS/Fresh Reality.
Naštěstí ani v této fázi ještě není úplně pozdě. Především je potřeba si říct „dost“ a začít opravdu účelně pracovat na splácení svého dluhu. „Důležité je aktivně a otevřeně komunikovat s exekutorem. A pokud je to možné, snažit se s ním domluvit na splátkovém kalendáři a ten důsledně dodržovat. Tímto způsobem lze většinou řešit exekuci na menší dlužné částky,“ vysvětluje Miroslav Kovář. Je potřeba důkladně zvážit, kdy je ten pravý čas k prodeji. Hranice, kdy je nutné začít s radikálními kroky, se mění případ od případu.
Ale pokud je dlužná částka vysoká, je potřeba nemovitost prodat a dluh vyplatit. „Pokud by to dlužník neudělal, může se stát, že věřitelé podají návrh na vyvolání nedobrovolné dražby. V jejím prvním kole je vyvolávací cena nemovitosti rovna jen dvěma třetinám její hodnoty, ve druhém kole pak dokonce pouhé jedné třetině. Nemovitost se tak prodá výrazně pod cenou, dlužníkovi zůstanou dluhy a ještě přijde o střechu nad hlavou. Je tedy lepší prodat nemovitost včas za běžnou tržní cenu,“ radí Miroslav Kovář.
Z kupní ceny nemovitosti je pak možné zaplatit dlužnou částku a za případný zbytek si pořídit levnější bydlení. Záznamy o dlužnících se evidují v registrech, do kterých nahlížejí bankovní instituce za účelem schvalování úvěrů. Po čtyřech letech je však záznam smazán, a je tak možné vzít si hypotéku na nový byt či dům. „Rozhodně nedoporučuji složitou situaci kolem exekuce řešit na vlastní pěst,“ doplňuje Martin Němeček.

18. 3. 2014 - Petice proti domům U Nikolajky

Pod petici proti výstavbě obytných domů v ulici U Nikolajky na Praze 5 se podepsalo na 2000 lidí. Dva domy na Smíchově začala stavět firma Central Group a podle místních jsou domy předimenzované a zhorší dopravu a životní prostředí v okolí. Kritici stavby zároveň tvrdí, že firma překročila míru maximální povolené zastavěnosti pozemku, a to zhruba o 20 procent. ČTK to sdělil předseda Strany zelených v Praze 5 a zástupce platformy ZaPět Lukáš Budín.
Developer již dříve deklaroval, že má všechna potřebná povolení a staví v souladu se zákonem. Společnost Central Group s tvrzením lidí nesouhlasí, když žádala o stavební povolení, žádné limity na pozemku nebyly. “Petice i s urbanistickým posudkem byly předány magistrátu hlavního města a ministerstvu pro místní rozvoj,” uvedl Budín.
Developerská firma Central Group chce v lokalitě postavit dva domy s více než stovkou bytů. Stavbu zahájila společnost v prosinci loňského roku, když na pozemku vykácela zhruba 400 stromů. Protestující obyvatelé, kteří založili občanské sdružení, zároveň tvrdí, že developer překračuje zákonem stanovenou míru maximální zastavěnosti pozemku. “Central Group překročil míru využití území o 2700 metrů čtverečních obytné plochy, to činí zhruba 20 procent z celkové obytné plochy samotného projektu,” uvedl Budín s tím, že si lidé nechali zpracovat posudek od architekta.
Geotechnická studie, kterou si nechalo občanské sdružení zpracovat na ČVUT, pak poukazuje rovněž na možné narušení stability přilehlého svahu a ohrožení stávajících domů sesuvem půdy v ulicích Nad Mrázovkou a U Mrázovky. Protestující obyvatele podpořilo také vedení radnice Prahy 5, která se připojila k probíhajícím žalobám na stavební projekt.
Developerská firma s výtkami nesouhlasí. “V době, kdy společnost Central Group projednávala územní rozhodnutí a následně stavební povolení, byla dotčená plocha bez určených koeficientů zástavby v územním plánu,” uvedl pro ČTK obchodní ředitel firmy Jiří Vajner. Koeficient byl prý doplněn až později, a to v době, kdy už firma získala územní rozhodnutí i stavební povolení. Obě rozhodnutí pak prý prošla odvolacím řízením a územní rozhodnutí řešil soud. “Nikdo rozpor s územním plánem neshledal. Z tohoto důvodu nevidím v rámci zastavěnosti našeho projektu, který je již ve výstavbě, problém,” sdělil Vajner.
Firma Central Group již v minulosti uvedla, že staví v souladu se zákonem a že má všechna potřebná povolení. “Na základě pravomocného stavebního povolení byla zahájena stavba a předpoklad jejího dokončení je do poloviny roku 2015,” uvedla pro ČTK mluvčí firmy Martina Pavlisová již v prosinci 2013, kdy stavba započala.
Protesty proti stavbě začaly již v roce 2004. Firma na Nikolajce chce vystavět dva bytové domy s více než stovkou bytů. Místní obyvatelé se bojí, že výstavba zhorší kvalitu života, zlikviduje zeleň a zatíží ulice novou dopravou.

17. 3. 2014 - Kraj zamítl odvolání proti stavbě hal Amazonu

Středočeský krajský úřad zamítl dvě odvolání proti stavbě distribučních hal Amazonu na pozemcích obce Dobrovíz, takže tam americká internetová firma může stavět. Odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu Hostivice podala obec Dobrovíz a občanské sdružení Občané pro Dobrovíz loni v prosinci.
Rozhodnutí je zveřejněno na úřední desce města Hostivice. Zdejší stavební úřad loni v prosinci povolil změnu územního rozhodnutí kvůli umístění distribučního centra. “V současné době jistě mnoho lidí bez práce ocení nabídku až 3000 pracovních míst, se kterými projekt počítá,” uvedl dnes středočeský hejtman Josef Řihák. Rozhodnutí kraje lze ještě napadnout žalobou u krajského soudu nebo podat podnět na přezkum na ministerstvo pro místní rozvoj.
Zastupitelé Dobrovíze v únoru těsně schválili memorandum o spolupráci a smlouvu s developerem, který chce distribuční centrum pro Amazon vybudovat. K memorandu pro přípravu a podporu projektu společnosti Amazon v Dobrovízi se v lednu připojil Středočeský kraj. Výstavba haly v Dobrovízi a další u Brna má začít co nejdříve. Každá má mít rozlohu 95.000 metrů čtverečních. Práci tam má najít nejméně 1500 lidí, v předvánoční špičce ještě více. V Brně budou o stavbě haly rozhodovat v pátek městští zastupitelé.

13. 3. 2014 - Nezapomeňte zaplatit daň z chat a chalup

O tom, zda se z nemovitosti, která vám patří, platí daň, nerozhoduje, jak často v ní bydlíte. Musíte ji odvést z bytu, kde jste trvale, stejně jako z chaty či venkovské chalupy, kam jezdíte jen v létě.
Předmětem daně z nemovitých věcí jsou mimo jiné budovy definované podle katastrálního zákona, to znamená, že jde i o rekreační chaty a chalupy. Zákon o nich hovoří jako o budovách pro rodinnou rekreaci. Termín pro podání přiznání je 31. ledna jako u ostatních nemovitých věcí. I platba daně probíhá stejně, jako u ostatních nemovitých věcí, tzn. pokud je nižší než 5 000,-, hradí se jednorázově do 31. května. Pokud je vyšší, je hrazena ve dvou stejných splátkách, do 31. května a do 30 listopadu. Pokud už jste daň v minulosti platili, přijde vám složenka podobně jako v případě daně z ostatních nemovitostí - zaplatit samozřejmě můžete i převodem z účtu.
Pro výpočet daně je rozhodující výměra zastavěné plochy v m2. Základní sazba daně je stanovena za m2. Dále je pak důležitý počet případných dalších nadzemních podlaží, která zvyšují základní sazbu daně. Obec potom může ještě stanovit různé (zákonem definované) koeficienty, které ještě sazbu daně zvyšují.
Běžně lidé mají více nemovitostí. Povinnost hradit daň se týká každé z nich. To znamená, že vlastní-li občan například byt a chatu, platí daň za každou z těchto staveb. Daň se přiznává a hradí místně zjednodušeně podle toho, v jakém kraji se daná nemovitá věc nachází.
Pokud má občan třeba byt v Praze a chatu v Berouně, daň za byt odvádí na finanční úřad dané části Prahy a za chalupu, která leží ve středočeském kraji, hradí daň v Berouně. Pokud má vlastník více nemovitostí v jednom kraji, ale v jeho rámci v jiných okresech, příslušnost územního pracoviště finančního úřadu se řídí bydlištěm, pokud ho tomto kraji má.
Pokud ne, existuje určitý klíč, podle něhož se příslušnost určí. Jelikož nyní existuje již pro každý jeden kraj pouze jeden finanční úřad (bývalé finanční úřady se dnes nazývají územní pracoviště), spravuje se daň z nemovitých věcí právě na bázi krajů.

12. 3. 2014 - Ubytovny pro lidi v tísni by měl provozovat stát

Ubytovny, v nichž končívají lidé v tísni, by měl podle zástupce ombudsmanky Stanislava Křečka provozovat stát. Zařízení by měl převzít od soukromníků, měla by fungovat neziskově a nabízet přijatelné bydlení.
Křeček to řekl po jednání s vedením Sdružení nájemníků ČR. Shodli se na nutnosti přijetí zákona o sociálním bydlení. Také za to by měl být podle nich odpovědný stát, ne obce. Podle odhadů vládní agentury pro sociální začleňování v ubytovnách žije až 100.000 lidí. Často bydlí v nevyhovujících podmínkách a platívají přemrštěné nájmy. Stát jim na ně poskytuje dávky, výdaje na ně výrazně rostou. Zatímco v prosinci 2012 se vydávalo 52.900 doplatků na bydlení, o rok později jich bylo už 77.800. Za loňský rok se vyplatilo 2,81 miliardy, za předloňský 1,67 miliardy. Důvodem je podle zprávy o vyplácení dávek nejen krize a zdražování bydlení, ale také to, že situace začali někteří majitelé ubytoven využívat.
“Abychom odstranili tuto nemravnost, musí ubytovny převzít stát, aby peníze na sociální dávky nešly do soukromých rukou,” uvedl Křeček. Převzetí ubytoven státem a jejich neziskové provozování “na přijatelné úrovni” vidí jako jediné východisko z nynější situace. Podle něj v ubytovnách většinou končívají lidé, jimž nikdo nechce pronajmout byt. Pokud by se dávka na bydlení snížila na částku obvyklého nájemného, provozovatelé by přišli o zisk a zařízení by patrně zavřeli, míní Křeček. Dodal, že po převzetí ubytoven by stát měl hledat cestu, jak by jejich obyvatele začlenil do běžného života.
Podle předsedy Sdružení nájemníků ČR Milana Taraby je otázka, jestli v případě ubytoven neselhala provázanost státních institucí, které mají na situaci dohlížet. Jmenoval agenturu pro sociální začleňování, stavební úřady jako kontrolory vhodných podmínek v budovách i úřady práce, které mají sledovat podmínky pro vyplácení dávek. “Jde o to, aby státní exekutiva zajistila, aby vše nebylo zneužíváno,” uvedl Taraba.
Zástupce ombudsmanky jednal se sdružením o zákonu o sociálním bydlení, které by měl podle nich zajišťovat stát. Norma by měla prý pamatovat na lidi, kteří nejsou schopni si se svým příjmem bydlení opatřit. Týká se to hlavně osamělých seniorek a seniorů, zdravotně postižených, rodin samoživitelek a samoživitelů či nezaměstnaných. “Stačí udělat taková opatření, aby domácnost byla schopna si bydlení udržet,” řekl Taraba. Podotkl, že v Česku jsou statisíce volných bytů a zůstávají neobydlené, protože pro mnohé lidi jsou příliš drahé. Křeček míní, že stát by měl vytvořit systém dávek, aby si lidé byli i přes nízký příjem schopni bydlení opatřit. “Ne systém sociálních dávek, ti lidé nejsou sociální případy,” zdůraznil.
Ani sociální bydlení, ani problém ubytoven nevyřeší obce, shodlo se sdružení se zástupcem ombudsmanky. Podle nich mohou města a vsi jen spolupracovat a pomoci. Podle novely Rusnokovy vlády měli nájemníci ubytoven dávku dostávat jen půl roku, měla být také nižší. Ministryně práce Michaela Marksová Tominová tento návrh Sněmovně nedá, připravuje vlastní řešení. Sobotkův kabinet počítá se zákonem o sociálním bydlení, podle plánu by mohl platit od konce roku 2016.

11. 3. 2014 - V roku 2013 bylo církvím vydáno 119 pozemků

Úřady do konce loňského roku vydaly v rámci církevních restitucí 119 pozemků a pět staveb. Vyplývá to z údajů zveřejněných na webu ministerstva kultury, údaje dosud dodaly čtyři státní úřady. Nejvíce pozemků z nich vydaly Lesy ČR, celkem 81. Státní pozemkový úřad vydal 27 pozemků.
Povinných osob, tedy institucí, které žádosti církví evidují, je téměř 30. Je tedy možné, že ministerstvo další údaje o majetku vydaném ke konci roku 2013 ještě doplní. Podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi musejí povinné osoby ministerstvu kultury předložit údaje z účetnictví o věcech vydaných vždy do konce února za předchozí rok.
Loni, tedy ještě v době, kdy církevní společnosti mohly podávat své výzvy k vydání majetku, Lesy České republiky vydaly 81 pozemků. Z toho 48 bylo lesních pozemků a 33 ostatních. Vydaly také tři stavby. Státní pozemkový úřad vydal 27 pozemků, z toho 22 jich byly zahrady či louky, jeden pozemek byl zastavěná plocha a čtyři jiné pozemky. Úřad také vydal jednu stavbu.
Ministerstvo vnitra vydalo jeden pozemek a čtvrtou institucí, která zatím formulář ministerstvu kultury odevzdala, je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Vydal deset pozemků, v nich je jedna vodní plocha, tři zastavěné plochy a šest jiných pozemků, a jednu stavbu.
Církve měly na podávání žádostí lhůtu do konce minulého roku, úřady ale ještě došlé výzvy sčítají, neboť si mezi sebou předávají výzvy, které obdržely jiné instituce než povinné osoby, tedy organizace, kterým žádosti příslušejí. Ke konci února ministerstvo kultury evidovalo celkem 5198 výzev, které se týkají 112.564 pozemků a 1835 staveb.
Církve, které se státem uzavřely dohodu, mají podle zákona dostat nemovitý majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také 59 miliard korun za majetek, který nemůže být vydán, neboť již dnes není v majetku státu. Současně se až na nulu bude snižovat státní dotace církvím. ČSSD a ANO navrhly, aby byly finanční náhrady sníženy o 13 miliard, což církve odmítají, neboť zákonem schválená částka je z jejich strany kompromisem vzniklým během letitých vyjednávání.

10. 3. 2014 - Průkaz energetické náročnosti budov

Připomínáme, že zástupci bytových domů, společenství vlastníků jednotek a bytová družstva budou muset pro své domy vyřídit průkaz energetické náročnosti budov.
Proč je průkaz povinný? Česká republika jako člen EU je vázána Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze roku 2010. Tato směrnice konstatuje, že podíl budov na spotřebě energiev EU činí 40 procent. Kvůli dodržení Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu stanovila cíle, známé pod zkratkou 20-20-20. Do roku 2020 chce snížit celkové emise skleníkových plynů o 20 procent oproti roku 1990, snížit spotřebu energie EU o 20 procent a naopak o dvacet procent zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů.
Členské státy mají povinnost stanovit minimální požadavky na energetickou náročnost budov, a to jak u novostaveb, tak při větší renovaci stávajících budov. Směrnice zavádí pojem „certifikát energetické náročnosti“ jako zdroj informací a praktických rad při prodeji nebo pronájmu budovy.
Česká republika přenesla směrnici do své legislativy prostřednictvím novely zákona o hospodaření energií, která vešla v platnost jako Zákon č. 318/2012 od 1. ledna 2013. Prováděcím předpisem k tomuto zákonu je Vyhláška č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov ze dne 22. března 2013 s účinností od 1. dubna 2013. “Věříme, že obstarání průkazu energetické náročnosti bude pro vlastníky a uživatele bytových domů nejen povinností vynucenou předpisy, ale bude také, v duchu směrnice EPBD II, zdrojem a inspirací pro plánování nových energeticky úsporných opatření v bytových domech,” uvádí CERPAD ve svém prohlášení ohledně průkazu energetické náročnosti budov.

7. 3. 2014 - Přestavba Výstaviště může začít

Pražské Výstaviště může být přebudováno, zastupitelé hlavního města schválili koncepci přestavby areálu. Rekonstrukce by se měla dotknout cest uvnitř areálu, okolí i celkového vnitřního uspořádání.
Na kolik přestavba vyjde a jak dlouho bude trvat, zatím není jasné. Praha chce na Výstavišti zkombinovat provozy a aktivity, které budou generovat příjmy, s aktivitami, jejichž provoz bude naplňovat společenské, kulturní, rekreační, sportovní, vzdělávací a jiné potřeby občanů a návštěvníků Prahy. Koncepce vychází z toho, že jižní část areálu směrem do Holešovic zahrnuje památky, které budou rekonstruovány, a to včetně vyhořelého Průmyslového paláce. Ten má být zrekonstruován do původní podoby s multifunkčním využitím.
V severní části žádné nové stavby vznikat nemají, jde totiž z větší části o záplavové území, kde stálé stavby být nemohou. Tato část by měla sloužit například pro pořádání festivalů. Na trati z Prahy do Kladna má u Výstaviště také vzniknout nová zastávka. V minulosti byl areál využíván pro pořádání Matějské pouti, koncertů, konferencí, výstav i veletrhů, nebyl však celý využit. Nevyhovující je současná struktura a trasy komunikací uvnitř Výstaviště, které pocházejí z přestavby v roce 1991. V budoucnu by měly cesty respektovat historický půdorys a měly by lépe propojovat jednotlivé části areálu.
Zmizet má i část současného oplocení u sportovní haly. Naopak plot mezi Stromovkou a areálem by měl být zachován, bude v něm ale více vstupů. Větší prostupnost má pomoci zvýšit počet návštěvníků například v Maroldově Panorámatu bitvy u Lipan. “Zmenšíme-li bariéru mezi areálem a Stromovkou, vznikne navíc návaznost třeba i na planetárium,” řekl náměstek primátora Václav Novotný.
Vnitřní areál bude rozdělen do zón podle převládajících aktivit. Mělo by jich být pět: zóna kultury, open air a amfiteátr pro kulturně-komerční akce, zóna zábavy, zóna relaxu a sportovní zóna.
Výstaviště má do konce letošního roku v pronájmu Incheba. V budoucnu by měla na Výstavišti pouze pořádat některé výstavy, již jej ale nebude spravovat. To bude mít na starosti od 1. ledna 2015 firma Rozvojové projekty Praha, jejímž stoprocentním vlastníkem je Praha. Podle Novotného město již nyní potřebuje založenou fungující firmu, která například uzavře nové smlouvy s podnájemníky na rok 2015.

6. 3. 2014 - Praha má více „zelených“ kanceláří

Evropský průměr – 5 % vs. Praha – 15 %, tak by se sportovní terminologií dal vyjádřit podíl zastoupení šetrných budov na celkovém objemu administrativních ploch v Praze a zbytku Evropy. „Zelený“ development či architektura podle poradenské společnosti DTZ nejsou v České republice dočasným trendem, ale spíše normou.
Výsledek pražského trhu kancelářských ploch totiž potvrzuje i Ostrava, kde mají šetrné administrativní stavby díky projektu Tieto Tower 17% zastoupení. Ještě markantnější je příklon k udržitelné výstavbě u aktuálních projektů: přibližně 81 % projektů ve výstavbě je pre-certifikovaných nebo se bude o certifikaci zelených budov ucházet. Z celkové výměry certifikovaných kanceláří bylo v projektové fázi certifikovaných 59 % a dalších 41 % získalo za provozu. Podle DTZ bude podíl zelených budov i nadále stoupat, a to i díky starším budovám procházejícím rekonstrukcemi. Projekty certifikované za provozu pak hlavně sází na inteligentní správu budov, která zlepšuje prostředí pro nájemce a usiluje o snižování spotřeby energií.
Certifikace se ovšem nadále týká hlavně administrativních budov: DTZ registruje pouze 59 300 m2 certifikovaných logistických nebo výrobních prostor a dalších 42 000 m2 v procesu získávání certifikace, což odpovídá zhruba 1 % z celkové kapacity industriálních ploch. Mírně pak roste počet certifikovaných obchodních center. Některý z druhů ekologických certifikátů nyní náleží šesti centrům: Forum Karolina Nová Ostrava, rozšíření Centra Černý Most, Centrum Chodov, Centrum OC Nisa Liberec, Olympia Plzeň a opavské nákupní centrum Breda & Weinstein.
V současnosti vícenáklady na výstavbu zelených budov s LEED Gold či BREEAM Excellent mohou dosahovat jen 0-3 %, pokud developer zahrne požadavky na zelené budovy již do počátečních fází projektu. Vícenáklady na výstavbu administrativních a komerčních budov s téměř nulovou spotřebou energie se velmi špatně odhadují. Záleží také na základním standardu developera, ze kterého vychází. V případě, že již první návrhy projektu zahrnují téměř nulovou spotřebu energie, mohou být vícenáklady výrazně sníženy. Také postupná implementace v následujících letech, stejně jako rozvoj technologií mohou vést k výraznému snížení dodatečných stavebních nákladů.
Motivaci developerů budovat nízkoenergetické budovy lze snadno doložit výpočty. U kanceláří podíl servisních poplatků, zahrnujících také poplatky za spotřebu energie, na celkových nákladech na pronájem průběžně roste. V roce 2002 dosahovaly 5-9 %, v roce 2007 14-16 % a v roce 2013 v některých případech dosahuje až 20 %. Zhruba 40 % ze servisních poplatků jsou výdaje fixní, zbylých 60 % lze ovlivnit kvalitní správou budovy nebo právě nízkou spotřebou energie.
Podle evropské směrnice o energetické náročnosti II 2010/31/EC implementované do české legislativy v roce 2012 všechny nové budovy budou muset mít téměř nulovou spotřebu energie po roce 2018, respektive 2020 v případě budov pod 350 m2. Komerčních budov, které by se vyznačovaly téměř nulovou spotřebou energie, je však v Evropě zatím minimum. Mezi evropské administrativní objekty s téměř nulovou spotřebou energie se řadí například kancelářská budova Väla Gård (o 1 777 m2), projekt společnosti Skanska ve Stockholmu. Jedná se o jejich doposud nejzelenější projekt certifikovaný LEED Platinum s nejvyšším skóre v Evropě a třetím nejvyšším na světě. Využívá fotovoltaický systém, systém vytápění a chlazení pomocí podzemních vrtů, monitorovací a kontrolní systém spotřeby energie v bodově a zelenou střechu.

5. 3. 2014 - Trendy na trhu nemovitostí v Česku

Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) realizovala dotazníkový průzkum s cílem zjistit, jaké nejvýraznější trendy se budou projevovat na trhu nemovitostí v České republice v nejbližších dvou letech.
Výsledky průzkumu potvrzují, že na českém realitním trhu panuje mezi odborníky mírný optimismus. Za nejvýraznější trend, který se bude projevovat na trhu nemovitostí v ČR v letech 2014 a 2015 bez ohledu na jednotlivé segmenty, označila největší část respondentů růst, respektive stabilizaci ekonomiky a trhu. Za očekávaný trend je možné označit rostoucí zastoupení nových hráčů, zpravidla z řad domácích privátních investorů nebo i firem mimo realitní trh, ale také zahraničních institucionálních investorů. Odborníci očekávají, že v roce 2014 bude stoupat atraktivita v segmentu logistických a datových center. Pokračovat by měla výrazná diverzifikace trhu.
Přestože rekodifikaci soukromého práva a schválení nového Občanského zákoníku považovalo jen 9 % respondentů za klíčové v roce 2013, vývoj událostí v posledních měsících roku tento názor výrazně posunul. Dnes se již více než třetina respondentů domnívá, že implementace nového Občanského zákoníku a s ní spojené dopady na praxi realitního trhu se stanou klíčovou událostí v letech 2014 a 2015. Další odpovědi v této části průzkumu potvrzují, že se na českém realitním trhu dá očekávat oživení. Na druhé a třetí místo klíčových událostí v nejbližších dvou letech bude podle expertů zvýšení objemu investic a mírný růst trhu.
Největší nárůst počtu nových projektů lze podle výsledků průzkumu očekávat zejména na kancelářském trhu (34 %). Podle komentářů bude z hlediska přírůstku nových kancelářských prostor hrát významnou roli zejména hlavní město Praha. Podle některých odborníků se Česká republika opět stává atraktivní pro logistické a výrobní firmy, 28 % respondentů očekává značný přírůstek právě v segmentu logistických a industriálních prostor. Celkem 77 % oslovených expertů se shoduje, že v rezidenční oblasti bude panovat mírný přírůstek. A téměř polovina respondentů si myslí, že stagnace nastane v segmentu cestovního ruchu a v projektech pro volný čas, které budou více závislé na mimobankovním financování (zejména na fondech EU). Poměrně skepticky respondenti vidí i přírůstky nových obchodních ploch. Odborníci se shodují, že napříč segmenty existuje, a v následujících dvou letech se dále prohloubí, rozdíl mezi Prahou a regiony.
V otázce míry návratnosti developerských projektů zůstávají odborníci ve zdrženlivé shodě: neexistuje podle nich univerzální výše „yieldu“, respektive už nyní se prohlubují rozdíly ve výnosech mezi jednotlivými nemovitostmi měnícími vlastníka. Pro roky 2014 – 2015 bude docházet nejen k větší stratifikaci výnosů, ale některé komerční objekty budou prakticky neprodejné. Ať už z důvodu nereálné představy o ceně, vysokým provozním nákladům anebo kvůli nízké obsazenosti a tím i nedostatečným výnosům pro majitele.
Jaká jsou konkrétní omezení a negativa, která ovlivní další rozvoj trhu v tomto období? Toto téma mělo u dotazovaných expertů v rámci průzkumu ARTN největší odezvu. Skoro polovina respondentů uvádí jako nejdůležitější právní a daňové změny spojené se zavedením nového Občanského zákoníku. Cesta k právní jistotě a předvídatelnosti dopadů posledních změn nebude podle odborníků vůbec jednoduchá a teprve praxe v nejbližších dvou letech ukáže praktický dopad nové legislativy. Stěžejní roli pak sehrají podle komentářů zejména změny v DPH, které aktuálně provází řada protichůdných rozkladů a stanovisek.
Druhým nejčastěji uváděným faktorem brzdícím další rozvoj nemovitostního trhu je financování developmentu (37 % respondentů), zejména vysoké požadavky na výši equity a konzervativní přístup ze strany financujících bank. Na třetím místě omezujících faktorů se umístila celková ekonomická situace v České republice, tedy pomalu rostoucí HDP, slabá poptávka, politická nestabilita, nízká atraktivita pro zahraniční investory a v neposlední řadě kurzový vývoj české koruny vůči euru.
V rámci průzkumu jsme se zajímali také o to, co je největším nešvarem českého realitního prostředí. Celkem 38 % respondentů se shoduje na tom, že se stále setkáváme s amatérismem a nesolidním jednáním, které poškozuje trh a negativně ovlivňuje jeho celkovou atmosféru. V této souvislosti bylo v rámci komentářů nejčastěji skloňováno slovo „kvalita“ – kvalita zprostředkovatelů a poradců, kvalita projektů, kvalita informací o trhu, kvalita práce a materiálů. Přetrvávajícím neduhem je nadále korupce, na čemž se shodlo 15 % respondentů.

4. 3. 2014 - CPI je největším vlastníkem maloobchodních ploch

Skupina Czech Property Investments (CPI Group) miliardáře Radovana Vítka je největším vlastníkem maloobchodních ploch v ČR, na dalších čtyřech místech jsou zahraniční společnosti.
Vyplývá to z výzkumu, který provedla a zveřejnila poradenská společnost Cushman & Wakefield (C&W). Podle informací ČTK Vítkova CPI vlastní kolem 600 tisíc metrů čtverečních retailových ploch, což je desetina celkové rozlohy maloobchodních ploch v ČR. “CPI Group se do čela vyšvihla především díky své agresivní nákupní strategii. V průběhu loňského roku skupina investovala do objektů pronajatých potravinářským řetězcům jako Penny Market nebo Billa a do maloobchodních nemovitostí původně vlastněných společností Orco,” uvedla společnost Cushman & Wakefield.
Realitní magnát Vítek chce své prvenství ještě posílit. “Retail je pro nás jedním ze strategických segmentů portfolia, kterému jsme vždy věnovali výraznou pozornost, a nejinak tomu bude i v budoucnu,” řekl ČTK ředitel Asset Managementu CPI Group Pavel Semrád. Další čtyři místa obsadili majitelé se zahraničním kapitálem - německá Intercora, nizozemské Atrium European Real Estate, britské Tesco a Sallerova výstavba, součást německé Saller Group.
Trh maloobchodních nemovitostí prošel podle C&W za posledních deset let mimořádně silnou konsolidací. “V České republice dnes existuje zhruba šest milionů metrů čtverečních moderních retailových ploch a třetina této plochy je rozdělena mezi pět největších hráčů. Desítka největších vlastníků pak kontroluje okolo poloviny trhu,” poznamenal Michal Soták, vedoucí výzkumu trhu v C&W v ČR a na Slovensku.
Podle Sotáka tento stav může působit potíže menším vlastníkům. “Velcí hráči jsou schopni využít svůj přístup k informacím a tržní sílu,” upozornil. V posledních dvou až třech letech prý také roste aktivita firem, které staví maloobchodní nemovitosti pro vlastní využití. Jako příklad C&W uvádí společnosti Ikea, Hornbach, Globus či Sconto.

3. 3. 2014 - Objem realitních investic loni v ČR vzrostl

Objem realitních investic v Česku loni vzrostl o 82 procent. Investoři uzavřeli obchody za celkem 1,1 miliardy eur (30,15 miliardy korun), více než polovinu z toho (565 milionů eur, 15,5 miliardy korun) však tvořily tři největší transakce.
Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila mezinárodní realitní poradenská společnost Colliers International. Největší loňskou realitní transakcí v Česku byla koupě administrativního komplexu The Park americkou společností Starwood Capital za 280 milionů eur (7,67 miliardy korun). Komplex nabízí 116.000 metrů čtverečních kancelářských ploch v Praze 4. Hlavní pozornost investoři loni podle Colliers zaměřili na kancelářské nemovitosti, ty představovaly 62 procent transakcí. Tento podíl byl podobný jako v roce 2012 a je jen nepatrně vyšší než pětiletý průměr 56 procent. Nicméně sektor logistiky také zaznamenal neobvykle vysokou úroveň investic a na objemu všech transakcí se podílel 28 procenty. Pětiletý průměr v logistickém odvětví je 15,6 procenta.
Nejaktivnější byli na českém trhu američtí investoři, kteří loni zprostředkovali 36 procent všech realitních investic. Čeští investoři uzavřeli obchody za celkem 355 milionů eur (9,7 miliardy korun). Z jejich pohledu jde o druhý nejúspěšnější rok.
Poptávka po kancelářích loni vzrostla meziročně o 9,9 procenta na 289.900 metrů čtverečních. Volných kanceláří na konci loňského roku mírně přibylo, bez nájemce jich bylo 13,15 procenta. Developeři a investoři loni zahájili výstavbu 14 kancelářských budov o celkové rozloze 186.600 metrů čtverečních. Na konci roku 2013 bylo v Praze ve stavbě 25 kancelářských budov, z nichž 16 by mělo být dokončeno letos, zbytek příští rok.
Trh průmyslových nemovitostí loni zažil rekordní rok hlavně díky logistickým společnostem, které hromadně obnovovaly nájemní smlouvy. Největší plochy byly postaveny pro Škodu Auto v Mladé Boleslavi (27.000 metrů čtverečních) a Faurecii v Nýřanech (22.490 metrů čtverečních) a Mladé Boleslavi (21.050 metrů čtverečních). Na konci roku 2013 tak stoupl celkový objem průmyslových ploch na 4,45 milionu metrů čtverečních.
Maloobchod se loni vzpamatovával z krize, o čemž svědčil nízký objem maloobchodní výstavby. To by se však mohlo brzy změnit. “Přibližně 150.000 metrů čtverečních nových maloobchodních prostor, včetně nákupních center a retailových parků, je v současnosti ve výstavbě a mělo by být dokončeno v roce 2014,” uvedl generální ředitel Colliers International v ČR Omar Sattar.
Letos by měl být objem realitních investic vyšší. “Mezi podnikatelskou komunitou převládá opatrný optimismus. Jsme svědky rostoucí tendence odklonu od čistého zaměření na úspory k plánování růstu obchodních aktivit při snaze zlepšovat pracovní prostředí,” dodal Sattar.

 
Počet návštěv: 100871785 | RealityPro © All rights Reserved
TOPlist