vyrobapro.cz
 

Květen 2016

24. 5. 2016 - Američané uhájili pozemky u Brna proti firmám z daňových rájů

V přetahované o lukrativní pozemky na výstavbu skladového komplexu v Syrovicích u Brna se americké developerské společnosti Prologis podařilo zabránit tomu, aby parcely spadly do majetkové podstaty zkrachovalé společnosti Deveplan. Právě o to usilovala skupina offshorových firem. Tvrdily, že kupní smlouva z roku 2009 mezi Prologisem a Deveplanem je neplatná.
Insolvenční soudce Jan Kozák vyhlášení rozsudku dvakrát odložil. „Situace byla poměrně nestandardní, proto soudu trvalo trochu déle, než se s ní vypořádal,“ řekl při vyhlášení rozsudku. Ten ještě není pravomocný. Očekává se, že se advokáti offshorových firem odvolají.Jako věřitelé Deveplanu vystupují společnosti s registrací od Kypru přes Gibraltar po Belize. V tuzemském byznysu se přitom neobjevily poprvé.Například kyperská SG Solar Green se ještě pod jménem Lapursa snažila od státu dostat miliardové odškodné kvůli vytunelovaným CS fondům.Další firmu Online Services s adresou na tichomořském ostrově Samoa zase zakládala panamská advokátní kancelář Mossack Fonseca. Ta se v poslední době dostala do celosvětově na první strany novin kvůli obrovskému úniku dokumentů, jež ukazují na maskování neprůhledných toků peněz byznysmenů, politiků i celebrit z celého světa. Online Services vystupovala loni rovněž v roli věřitele fotbalového klubu Slavia ještě před vstupem čínského investora.

19. 5. 2016 - Průměrná sazba hypoték klesla na rekordních 1,94 procent, snižování nekončí

Průměrná úroková sazba hypoték v Česku v dubnu dále propadla na dosavadní minimum 1,94 procenta. V březnu činila 1,97 procenta, vyplývá z údajů Fincentrum Hypoindexu. Index sleduje od roku 2003 průměrnou úrokovou sazbu hypoték v České republice bez ohledu na dobu fixace.    Průměrná úroková sazba sice klesla, ale mnoho klientů do bank už nenalákala. Počet uzavřených hypotečních úvěrů v dubnu poklesl na 9042, což bylo o 333 méně než měsíc předtím. Stejně tak se snížily i objemy. Lidé si v dubnu sjednali hypoteční úvěry za 17,06 miliardy korun, v březnu byly objemy o 846 milionů vyšší.„Banky postupně přizpůsobují úrokové sazby informacím, že ´normalizace´ měnové politiky hlavních centrálních bank nebude nijak rychlá, což se projevuje ve snižování delších sazeb. Za situace, kdy si Evropská centrální banka nemůže dovolit zvýšit sazby, protože by některé jižní státy neustály obsluhu svého dluhu, nelze vzhledem k volnému pohybu kapitálu a provázanosti Česka se zbytkem EU čekat, že by ČNB výrazně zvyšovala úrokové sazby i po případném opuštění kurzového závazku,“ uvedl vedoucí analytik Fincentra Josef Rajdl.
Aktivizace úvěrů„
Právě uvolněné měnové podmínky v Česku i eurozóně a snaha o aktivizaci úvěrových toků přitom zásadně přispívají ke stlačení úrokových sazeb u tuzemských hypoték na historicky nejnižší úroveň,“ doplnil ekonom skupiny Roklen Lukáš Kovanda. Ruku v ruce se stále intenzivním konkurenčním bojem tuzemských bank to v dalších měsících povede k pokračování poklesu sazeb ještě hlouběji pod dvě procenta, dodal.Levnou hypotéku si lidé chtějí udržet co nejdéle, proto není překvapením, že si fixují úrokové sazby na co nejdelší dobu. „Snižování delších sazeb logicky vede i ke změně preferencí fixací. Nejoblíbenější jsou sice stále pětileté, nicméně na místo tříletých se na další místo v popularitě derou sedmileté fixace a nebude ani dlouho trvat, kdy klienti zareagují na současné prudké snižování desetiletých sazeb,“ dodal Rajdl.
Snižování není u konce
To, že snižování úrokových sazeb není zdaleka u konce, dokazují i dvě z největších hypotečních bank. V květnu se ke zlevňování hypoték přiklonila jak Česká spořitelna, tak i Hypoteční banka. Od 16. května snížila úrokové sazby u hypotečních úvěrů také Wüstenrot hypoteční banka.„Fakt, že i lídři trhu, tedy Hypoteční banka a Česka spořitelna, dále zlevnili své hypotéky, dokazuje, že je český trh zdravý a konkurence funguje, jak má. Menší, dravější banky zlevnily už dříve a ty velké musí logicky následovat. Spotřebitel v důsledku ušetří a trh nadále poroste,“ komentoval čísla ředitel poradenské firmy Chytrý Honza Jiří Paták.Výkonný ředitel společnosti Reality IQ Ondřej Mašín hodnotí pozitivně, že se 'boom' hypoték a prodejů nemovitostí konečně přesouvá i mimo Prahu a Brno. „V dubnu jsme zaznamenali rekordní nárůsty prodejů domů a bytů v severních Čechách a na severní Moravě, tedy regionech, které jsou tradičně spojovány spíše s krizí,“ podotkl.
Lidé by však podle Kovandy měli přistupovat k pořizování nemovitosti navzdory nízkým sazbám s rostoucí obezřetností. Růst cen nájmů totiž zaostává za růstem cen nemovitostí.„Pokud by takový trend pokračoval, jde o signál jistého přehřátí na nemovitostním trhu. Lidé, kteří si pořizují byt takzvaně 'na investici', si při tomto vývoji mohou v určitém okamžiku totiž uvědomit, že investice do bydlení prostě není výhodná z důvodu nízké návratnosti dané právě relativně nízkými nájmy. To by způsobilo ochlazení nemovitostního trhu, případně dokonce splasknutí bubliny,“ varoval.

18. 5. 2016 - Analýza: Stavební firmy mají zajištěnu práci na sedm měsíců dopředu

Velké firmy s ročním obratem minimálně 200 milionů korun mají v Česku zásobu práce zhruba na 11,5 měsíce, malé a střední společnosti pak na 5,5 měsíce. Vyplývá to z analýzy českého stavebnictví společností CEEC Research a SGCP, divize Weber, které v dubnovém průzkumu oslovily 113 stavebních firem. V průměru tak mají stavaři v Česku zásobu práce na 6,9 měsíce dopředu.
Tuzemské stavební společnosti aktuálně využívají 85 procent svých kapacit. Proti lednu to znamená růst o šest procentních bodů, příčinou jsou ovšem hlavně sezonní vlivy. V meziročním srovnání je využití zhruba stejné. V porovnání s průměrem krizových let 2010 - 2013 jsou dubnové hodnoty přibližně o deset procentních bodů vyšší.„Přestože jsou naše kapacity v tuto chvíli naplněny, novým zakázkám se rozhodně nevyhýbáme. Na trhu ale vnímáme, že se o malé zakázky někdy doslova perou i relativně velké stavební firmy,“ uvedl ředitel Trigema Building Karel Branda. Společností, které mají více zakázek, než před rokem, je zhruba 30 procent. Čtvrtina jich má méně a asi 45 procent je na tom stejně. Stavebnictví letos podle odhadu stavařů vzroste o procento, v roce 2017 o 1,5 procenta. Tržby stavebních firem letos stoupnou v průměru o 1,6 procenta, plyne z odhadů.

17. 5. 2016 - V Praze dochází pozemky, developeři objevili kouzlo oprav a demolic

Stále více nových bytů vzniká v Praze rekonstrukcemi a přístavbami stávajících objektů. Developerům totiž silně ubývají pozemky vhodné k výstavbě.
Z pozemků jakožto základní suroviny pro novou výstavbu začíná být v Praze nedostatkové zboží. Řeč je hlavně o parcelách se stavebním povolením či alespoň územním rozhodnutím. Developeři se proto čím dál častěji pouštějí do rekonstrukcí starších budov. U nich je cesta k úředním povolením snazší. Ti, kteří jsou ochotni více riskovat, zkoušejí prosadit nahrazení starších nechráněných budov novou architekturou.„Postupný přechod zájmu developerských společností od výstavby projektů na zelené louce s počtem bytů v řádech stovek k projektům v již existující zástavbě s menším počtem bytů je logický a dnes již evidentní,“ uvedl analytik developerského trhu František Brož. V roce 2014 se na rekonstrukce a dostavby stávajících objektů zaměřovalo podle jeho dat čtrnáct procent projektů. Loni jejich podíl již převýšil čtvrtinu.
Čím blíž centru, tím nižší je šance
„Podle našich aktuálních průzkumů je v centrální Praze nesmírně obtížné najít skutečně vhodnou lokalitu pro nový větší kancelářský projekt. Samozřejmě šance se zvyšují s rostoucí vzdáleností od centra,“ uvedl Petr Herman, šéf tuzemské části developerské skupiny HB Reavis. Avšak vzdálenější lokality potřebují alespoň blízkost metra nebo tramvaje. Takže výběr se zase zužuje.HB Reavis se proto v české metropoli pokouší zopakovat postup, který si vyzkoušel už v centru Londýna. Za Národním muzeem na začátku Vinohradské třídy koupil normalizační kancelářské centrum. Plánuje ho zbourat a nahradit novou administrativní budovou. Jenže záměr vyvolal vášně. Ostře se do něho pustila například architektka a kurátorka Národní galerie Radomíra Sedláková. Naopak další architekti typu Zdeňka Lukeše, nebo dokonce autora stávající stavby Václava Aulického hodnotí nový projekt kladně.Nemenší pozdvižení vyvolal záměr developera Flow East nahradit budovu na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice novostavbou. Proti tomu skupině Penta se podařilo místo někdejšího sídla Rudého práva postavit administrativní komplex Florentinum. Nejbohatší Čech Petr Kellner zase nechal srovnat se zemí Hotel Praha. Jeho areál bude součástí miliardářovy školy. V Karlíně připravuje demolici bývalých autoopraven ve prospěch nové kancelářské budovy developer Skanska Property.

16. 5. 2016 - Liberecký podnikatel rozjede obnovu Barrandovských teras, změní je na hotel

Z Barrandovských teras, známého prvorepublikového výletního podniku v Praze, bude hotel. Funkcionalistická budova z roku 1928 od architekta Maxe Urbana se začne po dlouhých letech opravovat letos v létě.
Opravu Barrandovských teras rozjíždí liberecký podnikatel Michalis Dzikos, který se specializuje na obnovy architektonických památek první republiky a zrekonstruoval například Mandelíkovu vilu u Kolína na hotel Chateau Kotěra.Informoval o tom týdeník Dotyk, podle kterého Dzikos areál vlastní prostřednictvím firmy Barrandovské terasy a.s. od roku 2001 a rozjezd rekonstrukce avizoval už několikrát.Stavební povolení na projekt od brněnského studia Kuba a Pilař má od roku 2011, projekt je z roku 2004. Kromě opravy a zprovoznění historického restauračního objektu vyroste v těsném sousedství novostavba obloukovitého dvoupodlažního hotelu. O původně plánovaném kongresovém centru s podzemními garážemi už investor nemluví. Zničený bar Trilobit obnoven nebude.

„Hotel apartmánového typu vyroste patrně v poslední etapě,“ řekla Dotyku Dzikosova asistentka Jana Gillárová. Stará budova podle ní zůstane přístupná veřejnosti, včetně kdysi slavné Francouzské restaurace. Kolik bude rekonstrukce a dostavba stát, odmítla týdeníku prozradit. Podle starších úvah Dzikosova někdejšího spolupracovníka Jaromíra Hrdličky má jít o investici mezi 200 až 500 miliony korun.Změní se fasády a detailyProjekt bude realizován v upravené podobě. Změny se mají týkat fasád a detailů, možná i snížení počtu plánovaných 160 lůžek, nikoli dispozice nebo výšky. Vedoucí územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu Ondřej Šefců se podle Dotyku obtížně smiřuje s nevratným budoucím zastavěním venkovní části teras.„Na druhou stranu je fakt, že opravit jenom samotný restaurační objekt asi nebylo reálné, několik investorů od toho odešlo. Pro nás je důležité, že objekt, který je kulturní památkou, bude zachráněn, byť je to vykoupeno přístavbou v okolí,“ řekl týdeníku Šefců.V areálu nyní podle týdeníku pracují bagry a pozemek dostal nové oplocení. Historický plot kolem venkovních teras byl demontován a vysoké kandelábry sneseny. Historická budova s vyhlídkovou věží byla obnažena a zpřístupněna stavební technice. O zahájení představebních prací informoval zhruba před měsícem deník Metro.
Ruiny skokanské věže zatím zůstanou

Pod novostavbou hotelu zřejmě ještě nějakou dobu budou stát zarůstající ruiny skokanské věže, protože se nepodařilo nalézt společné řešení pro kdysi propojené areály teras a bazénu mezi skalami pod terasami. Bazén nefunguje už od 50. let dvacátého století. Pozemek pod skálou patří Dagmar Havlové, manželce Ivana Havla, bratra bývalého prezidenta Václava Havla.Ve 30. a 40. letech minulého století byly terasy přes týden oblíbeným místem večírků filmových hvězd, o nedělích pak přijížděly davy Pražanů. Po roce 1948 byly terasy znárodněny, bazén uzavřen a do restaurace se přestalo investovat. Roku 1992 stát vrátil areál teras potomkům zakladatele Václava Maria Havla, bratrům Václavovi a Ivanovi Havlovým. Podnikatel Dzikos získal podíl v akciové společnosti Barrandovské terasy v roce 2001 od prezidentovy manželky Dagmar údajně za čtvrt milionu korun. Loni na podzim se stal Dzikos jediným akcionářem společnosti.Terasy se dříve nacházely na klidném místě s krásným výhledem. Dnes toto místo obklopuje frekventovaná Strakonická ulice s výpadovkou na Plzeň a železniční trať.

12. 5. 2016 - Pražský Grand hotel Evropa koupila firma ze skupiny Julius Meinl

Secesní Grand hotel Evropa na pražském Václavském náměstí od podnikatele Václava Skaly koupila firma, která spadá do rakouské skupiny Julius Meinl. Součástí prodeje hotelu známého dříve pod jménem Šroubek je vedle památkově chráněné stavby i projekt na dostavbu do vnitrobloku. Cena transakce nebyla zveřejněna. Napsaly to dnes Hospodářské noviny (HN). 
Hotel je nyní zavřený a jeho historickou část čeká rekonstrukce. Ve vnitrobloku má zároveň vzniknout nová budova. Předpokládaný termín otevření hotelu po opravě je rok 2019, píše deník. Do provozu se vrátí jako pětihvězdičkový, řekla HN Nadine Gillesová, ředitelka developerské společnosti Prague Prime Home Management spadající pod rodinnou firmu Julius Meinl a také jednatelka společnosti Vaclavske 25, která je oficiálním majitelem budovy. Hotel má provozovat řetězec světově renomované značky, který bude nový na českém trhu.Společnost Vaclavske 25 do projektu hodlá investovat stovky milionů korun. Hlavní stavební práce plánuje investor podle Gillesové zahájit ve druhé polovině letošního roku. Díky přístavbě se počet pokojů rozroste z 90 přibližně na 160, přibudou konferenční prostory pro 210 lidí, wellness a v nejvyšším podlaží panoramatická restaurace s terasou. Devítipatrovou přístavbu ve tvaru oválu v minulosti kritizovalo občanské sdružení Klub Za starou Prahu.Hotel byl postaven v roce 1872 architektem Josefem Schulzem v novorenesančním slohu. Po přestavbě v roce 1889 byl v letech 1903 až 1905 přebudován ve stylu geometrické secese. Roku 1924 hotel koupil restauratér Karel Šroubek, po němž pak nesl jméno.Hotel byl před válkou známý po celém světě díky své secesní výzdobě i pro svou vyhlášenou kuchyni a prvotřídní služby. Tehdy v něm sídlil britský obchodník Nicholas Winton, který odtud řídil záchranu židovských dětí před nacismem. V roce 1951 byl hotel znárodněn a přejmenován na Grand hotel Evropa. Po roce 1989 byl restituován.

11. 5. 2016 - Stavebnictví se propadlo o 12,5 procenta, úřady ale vydaly více povolení

Stavebnictví v České republice v březnu zrychlilo meziroční pokles na 12,5 procenta po únorovém snížení produkce o 2,3 procenta. Klesla produkce pozemních i inženýrských staveb. Ubylo také zahájených i dokončených bytů. 
Podle analytika ČSOB Petra Dufka není samo o sobe překvapením, že stavebnictví končí v červených číslech. „Velmi nepříjemná je ale síla poklesu,“ míní Dufek.„S každým dalším měsícem se potvrzuje, že loňský růst stavebnictví byl nadopovaný dočerpáváním peněz z fondů EU, nicméně že toto odvětví stále trpí nedostatkem privátních zakázek a nakonec i nedostatečnou přípravou velkých infrastrukturních projektů,“ vysvětluje Dufek.ieconomics.comPodle něj má nejlepší vyhlídky v rámci stavebnictví pro letošní rok bytová výstavba. Jde však o poměrně malou část odvětví, které je navíc omezované administrativními bariérami v rozvoji nových projektů, upozornil analytik.
Meziroční pokles činil po očištění od vlivu počtu pracovních dnů 11,4 procenta. Snížení produkce oproti letošnímu únoru dosáhlo po očištění od sezonních vlivů 5,1 procenta.Počet vydaných stavebních povolení meziročně stoupl o 2,3 procenta, stavební úřady jich vydaly 6374. Orientační hodnota těchto staveb se ale oproti loňsku propadla o 21,6 procenta na 18,1 miliardy korun.

9. 5. 2016 - Pokuta za kartel. Stavební firmy mají zaplatit přes čtvrt miliardy

Antimonopolní úřad uložil dvanácti stavebním firmám za kartel ve stavebních zakázkách pokutu v souhrnné výši 278 milionů korun. Pokuta je nepravomocná, uvedl předseda úřadu Petr Rafaj. Mezi pokutovanými firmami jsou Colas, Strabag, Swietelsky nebo brněnská OHL ŽS. Největší pokutu - desítky milionů korun - dostala společnost Hochtief. Kartel se týkal zakázek v Jihočeském kraji a na Vysočině.
Úřad případ odhalil v souvislosti s prověřování podnětu a následné řady přepadových šetření, jejichž částečným výsledkem už bylo rozhodnutí z února letošního roku s pravomocnou pokutou 1,66 miliardy korun, která je za kartel nejvyšší v historii. Tehdy dostaly pokutu například Skanska, Strabag nebo Eurovia. Případ ještě není uzavřený, všechny firmy podaly žalobu ke Krajskému soudu v Brně.Podle Rafaje pokutované firmy spolupracovaly při koordinaci účasti ve výběrových řízeních na stavební zakázky. Proti pokutám se mohou odvolat.„Od ÚOHS jsme před časem obdrželi sdělení výhrad, proti němuž jsme podali námitky. V jakém rozsahu byly ze strany antimonopolního úřadu vypořádány, nevíme. Vyjádření zatím nemáme k dispozici. Zatím tak vůbec nevíme, do jaké míry a jakým způsobem se nás to týká,“ řekla mluvčí Strabagu Edita Novotná.„Potvrzujeme, že jsme rozhodnutí od ÚOHS obdrželi. Týká se projektu z roku 2009 v hodnotě zhruba 11,5 milionu korun. Rozhodnutí má téměř 170 stran a v současnosti jej zkoumá naše vedení a právní oddělení. Po jeho pečlivém prostudování naše společnost zaujme stanovisko a rozhodne o dalších krocích,“ uvedl mluvčí Hochtiefu Michal Talián.
Firmy dohadovaly nabídky do tendrů
Pokud jde o nynější pokutu 278 milionů korun, úřad v místních šetřeních zajistil řadu dokumentů, které podle něj svědčí o koordinaci postupu firem u jednotlivých zakázek. „Jde například o e-maily, kterými si zasílaly krycí nabídkové rozpočty, nalezeny byly rovněž nabídkové rozpočty konkurentů uložené v počítači dalšího uchazeče z data předcházejícího podání nabídek,“ uvedl Rafaj. V některých případech podle něj byla zjištěna podstatná podobnost nabídek mezi uchazeči svědčící o jejich koordinaci.Podle dřívějších informací se ÚOHS zabýval mimo jiné zakázkou z roku 2006 na cyklostezku v části Strakonic zvané Nový Dražejov. Dva na sobě nezávislé zdroje ČTK řekly, že na zakázce se podle ÚOHS domlouvaly mimo jiné brněnská OHL ŽS, Colas nebo Strabag. Mezi pokutovanými firmami jsou dál podle informací ČTK v aktuálním kartelu Hochtief, Swietelsky, Lesostavby Třeboň, Radouňská vodohospodářská společnost, VIDOX, DAICH, Vialit Soběslav, AVE CZ odpadové hospodářství a Kostka JH.

5. 5. 2016 - Orbán dává velkým rodinám na bydlení skoro milion. Zatím hlavně zvýšil ceny

Maďarský trh s realitami se po mnoha letech znovu rozhýbal. Důvodem je štědrá podpora na bydlení pro rodiny, kterou začala na začátku roku vyplácet vláda Viktora Orbána. Příspěvek deseti milionů forintů (zhruba 865 tisíc korun) při koupi nového bydlení dostanou páry, které mají tři děti, případně se k tomu zavážou v horizontu deseti let. Navrch můžou požádat o stejnou částku ještě ve formě půjčky splatné za 25 let.     
Realitní trh nyní dostal s výplatami ze státní pokladny nový impuls. „I když vláda srazila DPH při převodu nemovitosti o 22 procentních bodů, od listopadu narostla celková průměrná cena nových domů a bytů o čtyři procenta, v některých případech dokonce až o pětinu,“ napsal serveru E15.cz ekonom Romhányi Balász. Už loni se přitom nemovitosti podle dat statistického úřadu ceny vrátily na úroveň z roku 2009.Rodiny mají o podporu zájem a kvůli slabé výstavbě v posledních letech teď nabídka nestíhá za poptávkou. „Ceny pozemků stoupají a každý týden se oznámí nový developerský projekt,“ uvedl analytik realitního trhu Gábor Soóki-Tóth. „Nejvíce jich vzniká v Budapešti, zvýšenou aktivitu ale vidíme i v dalších velkých městech.“
Maďarská vláda chce opatřením bojovat s přirozeným úbytkem obyvatelstva, který se dlouhodobě pohybuje mezi dvěma a třemi promile. Ekonom Balász ovšem pochybuje o účinnosti podpory pro zlepšení maďarské demografické situace. „Ještě větší daňová zvýhodnění zavedená před pěti lety neměla na plodnost vůbec žádný vliv,“ vysvětluje svůj postoj maďarský analytik.Problém vidí i v tom, že se politici zaměřili hlavně na rodiny se třemi dětmi. Páry se dvěma potomky dostanou na bydlení čtvrtinový příspěvek. Podle maďarských sociologů by přitom pro zlepšení demografické situace bylo účinnější podporovat rodiny k tomu, aby měly právě alespoň dvě děti. Také panují obavy, že opatření povede ke zvýšení nerovnosti v maďarské společnosti. Vyplácení dávek totiž není žádným způsobem závislé na výši rodinných příjmů.Zdroj: Odhad Institutu fiskální odpovědnosti
Budapešťský Institut fiskální odpovědnosti na základě dat z minulosti vypočítal, že o podporu deseti milionů forintů by mohlo mít zájem šedesát tisíc rodin. „Odhadujeme, že nové opatření letos bude stát 50 miliard forintů. V letech 2020 až 2021 čekáme největší zájem a náklady 100 až 120 miliard forintů,“ uvedl ekonom.Tahle čísla budou letos znamenat zvýšení schodku státního rozpočtu o 0,2 až 0,3 procentního bodu HDP. Maďarsko sice od roku 2012 krotí svůj deficit pod tři procenta HDP, jeho dluh je ale se 75 procenty HDP stále zdaleka největší ze zemí Visegrádské čtyřky.

4. 5. 2016 - Miliardový obchod v centru Prahy: prodal se zbylý podíl v Palladiu

Na náměstí Republiky v Praze se znovu uskutečnil realitní obchod, který se v české měně dostal za hranici jedné miliardy korun. Německý fond Union Investment dokoupil zbývající deseti procentní podíl, který mu zbýval k ovládnutí obchodního centra Palladium, jedné z nejvyhledávanějších nákupních galerií v Česku.
“Jelikož došlo k využití opce, jednání nebylo časově náročné,” uvedl právník Libor Prokeš z advokátní kanceláře Wolf Theiss, která se na transakci podílela.Loňský prodej Palladia do rukou Union Investment vytvořil tuzemský rekord. Transakce mezi Union Investment a prodávajícím fondem Hannover Leasing ocenila centrum na 570 milionů eur. Více za jedinou budovu v České republice ještě nikdo nikdy nezaplatil.Z ohodnocení vyplývá, že cena aktuálně prodaného deseti procentního podílu se pohybovala kolem 57 milionů eur, což je asi 1,5 miliardy korun.Palladium patří spolu s Obchodním centrem Chodov a Novým Smíchovem mezi nejvýkonnější nákupní komplexy. Právě Nový Smíchov je další adept na zamíchání podílů. Třetinu tam vlastní Tesco. Podle informací deníku E15 britský řetězec už dostal nabídku na podíl od většinového majitele centra. Tím je francouzská společnost Klepierre. Také v tomto případě, pokud si obě strany plácnou, se cena vyšplhá do jednotek miliard korun.

3. 5. 2016 - Stavební obr Binladin propouští, odchází 77 tisíc zaměstnanců

Saúdskoarabská stavební společnost Saudi Binladin Group (SBG), která se potýká s dopady vládních škrtů i s vlastními problémy, propustila již zhruba 77 tisíc zahraničních pracovníků. Výpověď by mohlo dostat i zhruba 12 tisíc Saúdských Arabů. Uvedla to podle agentury AFP saúdskoarabská média. Mluvčí jedné z největších stavebních společností na Blízkém východě propouštění potvrdil, konkrétní čísla však neuvedl.Jeřáby stavební firmy Binladin v Mekce
Skupinu SBG založil v roce 1931 jemenský imigrant Muhammad bin Ládin, otec někdejšího šéfa teroristické sítě Al-Káida Usámy bin Ládina, zabitého přesně před pěti lety americkým komandem v Pákistánu. Rodinný podnik v minulých desítkách let těžil z obřích veřejných zakázek, které mu pomáhaly k růstu. Nyní si však ropné království kvůli poklesu světových cen ropy utahuje opasky a saúdskoarabská ekonomika stojí před problémy, které dopadají i na SBG a další saúdskoarabské podniky.Na skupinu se nadto upřela pozornost úřadů poté, co si pád jeřábu ve Velké mešitě v Mekce vyžádal loni v září 109 lidských životů. Saúdskoarabský král Salmán poté rozhodl vyškrtnout jednu z největších firem v Saúdské Arábii z nově vypsaných nabídkových soutěží, což podnik uvrhlo do období nejistoty a problémů.Deník Al-Watan s odvoláním na nejmenovaného činitele napsal, že skupina, která v království zaměstnávala zhruba 200 tisíc zahraničních pracovníků, především z Egypta, jich do neděle zhruba 77 tisíc propustila. Vlna propouštění by se mohla dotknout i zhruba 12 až 17 tisíc Saúdských Arabů, kteří pro SBG pracují jako inženýři, kontroloři nebo administrativní síly, dodal také zdroj.
Tisíce zaměstnanců nedostaly zaplaceno

Stejný list již v pátek napsal, že zhruba 50 tisíc zaměstnanců odmítlo opustit zemi, protože už čtyři měsíce nedostali plat. List Arab News napsal, že „pracovníci, kteří nedostali zaplaceno“, zapálili během víkendu v Mekce sedm firemních autobusů.Mluvčí SBG propouštění potvrdil, konkrétní čísla ale neuvedl. „Velikost naší pracovní síly je vždy úměrná charakteru, objemu a časovému rozvrhu projektů,“ které se mají realizovat, uvedl podle AFP.
Ekonomika skomírá

Míra nezaměstnanosti v království činí podle oficiálních statistik zhruba 11,5 procenta ekonomicky aktivního obyvatelstva. Experti ale usuzují, že skutečné číslo je vyšší.Saúdskoarabské království, které je světovou ropnou jedničkou v těžbě a exportu, těžce zasáhl propad cen této suroviny na světových trzích. Země minulý měsíc oznámila, že plánuje prodat část ropného gigantu Aramco na burze a vytvořit největší státní fond na světě, který by měl kontrolovat majetek v hodnotě více než dva biliony dolarů. Království tak usiluje o zvýšení jiných příjmů než příjmů z ropy, na které je nyní jeho ekonomika závislá z více než 70 procent.

 
Počet návštěv: 170843924 | RealityPro © All rights Reserved
TOPlist